Postřižinský přípitek k jubileu České republiky
Pokud chcete 28. října upřímně oslavit století od vzniku naší republiky, dává přípitek postřižinským ležákem z Pivovaru Nymburk opravdu smysl. Jde totiž o jeden z mála středních nezávislých pivovarů, který zůstal po celých sto let pouze v českých rukou. Navíc má tradičně složený sortiment pouze ze spodně kvašených piv, která vaří klasickým způsobem a výhradně z českých surovin.
I když je v Nymburku historie vaření piva stejně jako sladovnictví poměrně dlouhá, první várku v současném pivovaru uvařili 19. března 1898. Za jeho vznikem stál významný regionální politik JUDr. Václav Krouský, který jej nechal zapsat u krajského soudu v Mladé Boleslavi v roce 1895 pod názvem Nymburský pivovar, s. r. o. Pivovaru se již od prvních let velmi dobře dařilo a v období první republiky patřil mezi padesát největších pivovarů v Čechách a na Moravě.
Správce pan Hrabal
Zásluhu na tom měl správce pivovaru František Hrabal (1889–1966). Přistěhoval se i s manželkou a nevlastním synem Bohumilem do nymburského pivovaru z Brna právě před sto lety. Jeho úspěšné působení v letech 1919–1948 je mimo jiné spojeno se skutečností, že mezi dvěma světovými válkami pivovar s úspěchem provozoval v okolí řadu hostinců a výčepů. Pan Hrabal se z účetního vypracoval přes pozici správce pivovaru až k místu ředitele. Malý Bohumil Hrabal prožil v nymburském pivovaru podstatnou část svého dětství i dospívání, které uzavřela maturita na místní reálce v roce 1934. Řada literárních historiků tvrdí, že někde mezi sladovnou a varnou, s největší pravděpodobností na dvoře či šalandě, došlo pro budoucího spisovatele k jednomu určujícímu setkání.
První pábitel Pepin
Odehrálo se někdy po roce 1924, kdy za svým bratrem Františkem přijel na návštěvu Josef Hrabal. Tvrdil, že půjde pouze o čtrnáct dnů, ale nakonec „obuvník, sladovník, naivní vypravěč a tanečník a zpěvák“, jak se píše na úmrtním oznámení strýce Pepina, zůstal až do konce svého života. Chlapík, kterému v pivovaru zadávali ty nejhorší práce, se stal nejenom předobrazem literární postavy, ale zásadně ovlivnil způsob myšlení i styl psaní Bohumila Hrabala. Ten o něm v roce 1994 napsal: „Vždyť pro mne právě ti lidé ze smetiště epochy jsou vším; můj strýc Pepin, obuvník a sladovník, ten mě skoro všechno naučil.“
Pavel Borowiec
Více v časopisu PBA č. 76!
Rámeček: Letošní rok je ve znamení připomínky 100. výročí vzniku samostatného Československa a 25. výročí vzniku České republiky. Jak jinak můžeme na tuto významnou událost upozornit my pivovarští než naším národním nápojem? Proto je nám ctí představit ke dni 28. 10. 2018 Postřižinský Lipový světlý ležák.
Toto pivo je v první řadě poctivý a klasický český dvanáctistupňový ležák. Náš vlastní ječný humnový slad a slavný žatecký poloraný červeňák doplnila ještě poměrně nová česká odrůda chmele, Bohemia. Na závěr chmelovaru byl pak přidán sušený květ z našeho národního stromu a také pečlivě vybraný lipový med od drobného včelaře. Věřím, že toto pivo bude chutnat i vám a osloví i konzervativní české pivaře, kteří usilovně a záslužně hájí čest slavného českého ležáku.
Na zdraví a Dej bůh štěstí Postřižinskému pivečku!
Ing. Bohumil Valenta
sládek