Kdo byl Pavel Borowiec?

Zakladatel časopisu Pivo Bier Ale, organizátor pivních soutěží, výstav a odborných konferencí Pavel Borowiec nás nedávno opustil už navždy. Vzpomínají na něj jeho kamarádi a spolupracovníci z různých koutů světa, když v aktuálním vydání PBA odpovídají na dvě otázky:

  1. Co pro vás znamená existence časopisu Pivo Bier Ale?
  2. Jak vzpomínáte vy osobně na Pavla?


 
Luc de Raedemaeker, ředitel soutěže Brussels Beer Challenge (Belgie)
1.Pivo Bier Ale je podle mne skvělým nástrojem k propagaci české i mezinárodní pivní kultury. Přední pivní země, mezi které Česká republika patří, takový titul podporující pivní sektor nesmírně potřebují. Považuji také za velmi důležité, aby lidé, kteří milují pivo, měli možnost nahlédnout hlouběji do zákulisí pivovarského průmyslu. I v tom je význam tohoto časopisu na lokální i mezinárodní úrovni prostě obrovský.
2.Nevím, kde začít. Za ta léta, kdy jsme se znali, se Pavel stal mým osobním přítelem. Byl to vřelý a laskavý muž s velkou láskou k pivu a k životu. Nikdy nezapomenu na procházku Prahou s Pavlem, jeho ženou Marcelou a s mou nejstarší dcerou. Dal jsem si s ní naše vůbec první společné pivo. Zároveň jsem tehdy viděl Pavla naposledy. Je to pro mne vzácná vzpomínka. Na profesionální úrovni byl Pavel člověk se skvělými nápady, inteligencí a energií, která mu umožňovala je realizovat. Celý světový pivní sektor v něm přišel o výjimečného člena.
 
Stefan Stang, výkonný ředitel oborového svazu Private Brauereien Bayern (Německo)
1.Pivo Bier Ale se za dobu své existence stalo významným hráčem na mezinárodní pivní scéně. Díky PBA se česká craftová scéna dostala na mezinárodním parketu do světla reflektorů. České pivní styly se představily mezinárodnímu spotřebitelskému publiku a dostaly se do jeho povědomí. I díky němu jsou české pivní styly zastoupeny v mezinárodních pivních soutěžích, jako je opět European Beer Star.
2.Pavel byl Pan PBA. Jen málo lidí dnes může soupeřit s Pavlem v jeho vášni pro pivo. Tu jeho vášeň člověk cítil v každém okamžiku, který jsme spolu strávili. Někdy vedla k bláznivým projektům, jindy ke skvělým. Za ta léta se pro mne Pavel stal nejen partnerem, ale také opravdovým přítelem, na kterého se můžete vždy spolehnout. Byl vždy ochoten s velkou laskavostí pomáhat ostatním lidem v jejich problémech, což byl asi jeho vůbec největší přínos pro tento svět.
 
Lorenzo Dabove, pivní znalec (Itálie)

1. Díky své vášni pro piva jsem Česko objevil poměrně brzy a okamžitě si tuto mimořádnou zemi, její lidi a její kulturu oblíbil. Začal jsem blíž studovat její tradice, a to především prostřednictvím mnoha přátel, které jsem zde potkal. Podle mého názoru tato země potřebovala časopis, který by její výjimečné pivní dědictví přiblížil nejen českým nadšencům, ale díky akcím, s nimiž byl spojený, i cizincům. A tento časopis, který existuje již jedenáct let, vytvořil skvělý muž, jenž se později stal mým drahým a upřímně milovaným přítelem.
Na Pivo, Bier Ale jsem vždy oceňoval otevřenost, s níž umožňoval vzácnou kulturní výměnu mezi místními nadšenci a stále přibývajícími cizinci, kteří si zamilovali česká piva a českou pivní kulturu. Jsem si jist, že četní spolupracovníci a přátelé budou v Pavlově poslání pokračovat a dají tomuto nepostradatelnému časopisu dlouhý život.
. 2. Pavel byl nesmírně milý člověk, čestný, laskavý, velkorysý a milovaný všemi, kteří měli stejně jako já to štěstí a čest ho znát a stát se jeho dlouholetým přítelem. Viděl jsem ho v různých rolích, jichž se vždy zhostil s velkou kompetencí, trpělivostí a klidem, což vždy vede k těm nejlepším výsledkům.
Pavel byl bezpochyby velkým přínosem pro celou pivní komunitu nejen jako popularizátor české pivní kultury, ale především jako člověk, který dokázal na základě důkladných znalostí předvídat nové trendy a celý vývoj světové craftové revoluce.
Z mezinárodních soutěží si ho pamatuji jako výjimečně pozorného a soustředěného soudce. I proto se mohl stát také tvůrcem Golden Bohemia – báječné události, během níž byl vždy schopný vyřešit i ten nejméně předvídatelný problém tak, že vše dobře dopadlo.
Ale především si ho budu vždycky pamatovat pro náklonnost a úctu, kterou ke mně cítil, a totéž jsem mu vždy plnou měrou oplácel. Pavel zanechává v pivní komunitě i ve mně osobně velké prázdno. Připravuji v mé zemi různé iniciativy, které v příštích měsících připomenou jeho památku. Nikdy na tebe nezapomeneme, můj velký příteli!
 
 Tim Webb, World Atlas of Beer (Velká Británie)
Pavel mi bude chybět jako kamarád. Ostatně komu by nechyběl? Jeho citlivé medvědí objetí, upřímný zájem, pár kilometrů navíc, kterých nelitoval, abyste se dostali pohodlně domů.
Budu postrádat jeho naléhavou potřebu ujistit se, že přesně rozumím tomu, co chce říci. O své výjimečné vnímání věcí skrytých pod povrchem se, tuším, podělil i s mnoha dalšími lidmi, ale během rozhovoru s ním si to ani neuvědomíte. Vnímáte jen jeho postřehy lákající k dalšímu hledání souvislostí.
A teď fakta.
To, co bude chybět mně, není nic ve srovnání s tím, co vše bude postrádat české pivo. Vášnivého obhájce, skvělého ambasadora, výrazný a plodný hlas nejen časopisu Pivo Bier Ale. Byl to organizátor, člověk, který nezištně propojoval lidi mezi sebou a uměl přesně odhadnout, koho byste potřebovali znát.
Neměl v plánu nás opustit. Stále toho bylo před ním mnoho, stejně tak jako před námi zůstalo mnoho plánů, které jsme chtěli spolu s ním a díky němu uskutečnit. Věta, že nám bude chybět, je klišé. Ale v Pavlově případě platí padesátinásobně.
 
Harald Schieder, beer writer (Německo)
1. Pivo Bier Ale je časopis důležitý nejen pro Česko, ale i ostatní země, které žijí pivem, jako je Německo nebo Velká Británie. Neukazuje jen vývoj v Česku, ale v celém světě, a jeho existence se stala vlivnou součástí pivovarnického světa. Tak ho vnímám, i když se musím kvůli neznalosti českého jazyka spolehnout jen na obrazovou část.
2. Pro mě je Pavel prostě Mr. Pivo. Když jsem ho poprvé potkal před více než deseti lety na soutěži European Beer Star, měl jsem ho ve svém degustačním týmu a hned nás spojil stejný názor na vnímání piva a jeho chápání. Byla to pro mne velká pocta, když mě poprvé v roce 2018 pozval jako jednoho z mála mezinárodních degustátorů na svou Golden Bohemia. A když mi ukázal, že má v mé první knize z roku 1998 – Oberpfälzer Bierführer – plno poznámek, protože právě s mými knihami procestoval bavorské pivovary, byla to pro mne také velká čest…
Dobré pivo bylo jeho životem.
A ještě je jedna osobní věc, kterou jsem na Pavlovi velmi oceňoval. Jeho čestný a přímý způsob posuzování lidí, kde jsme se velmi často shodli.

 
Jeff Evans, ředitel soutěže World Beer Awards (Velká Británie)
1. V době, kdy se pivní svět začal mezinárodně otvírat, časopis Pivo Beer & Ale dokázal propojit nejlepší tradice českého pivovarnictví s nově vznikajícími pivními kulturami po celém světě. Nabídl českým konzumentům zasvěcený pohled na jiné pivní styly a zvyklosti a umožnil jim zkoumat bouřlivé pivní dění v jiných zemích. Titul i nadále sehrává svou roli v tom, že se pivo mění v celosvětový fenomén.
2. Pavel dokázal spojovat pivní komunitu na mezinárodní úrovni. Hodnotil jsem s ním několik pivních soutěží a jeho nadšení a dobrá nálada vždy rozsvítily celý sál. Šířil do světa velmi úspěšně poselství o skvělém českém pivu a mnohé z nás pozval do České republiky, abychom se sami mohli přes vděčit o tom, jak chutná nejlepší české pivo. Pavel se stal mým dobrým přítelem a bude mi moc chybět. Nepochybuji, že stejně tak bude chybět i mnoha dalším lidem.
 
Bo Jensen, předseda EBCU (Dánsko)
O časopisu Pivo Bier Ale jsem poprvé slyšel od Tima Webba ve výkonné radě EBCU. Až potom jsem potkal Pavla, který ve mně zanechal dojem schopného člověka, který se umí pohybovat v pivním světě a má velký smysl pro networking. Už jsme bohužel nestihli probrat všechny možnosti spolupráce, které padaly v úvahu, což je škoda, protože to byl člověk velmi otevřený zajímavým nápadům. Měl jsem dojem, že ho znám už mnoho let, i když to tak ve skutečnosti nebylo. Ale po mé poslední návštěvě v Praze, kdy jsem se zúčastnil jako soudce soutěže Golden Bohemia, jsem si uvědomil, jak velmi respektovaný to byl člověk a za jeho zásluhy o pivo, a to mnohem víc, než jsem si do té doby uvědomoval. Pavel ve mně osobně zanechal velký dojem a na celé evropské pivní scéně je nyní velké prázdné místo.
 
Simonmattia Riva, mistr světa v pivním sommeliérství 2015 (Itálie)
1. Pivo Bier Ale je velmi kvalitní pivní časopis a z jeho stránek vyzařuje ta nejpravdivější a nejautentičtější vášeň pro pivo. A to i když nerozumíte českému jazyku, protože téma a poselství článků lze odhadnout díky krásným fotografiím a klíčovým výrazům, které jsou často mezinárodní. Myslím si, že časopis má velmi důležitou roli pro informování českých pivovarníků, publicistů a milovníků piva o tom, co se děje v ostatních pivních zemích a zároveň pro prezentaci novinek z České republiky do celého pivního světa.
2. Pavel byl dokonalým pivním posuzovatelem: miloval pivo ve všech možných výrazech a podobách, dokázal o něm mluvit i psát nejen s moudrostí a odbornou přesností, ale zároveň s velmi lidským porozuměním. Hovořit s ním jako s kultivovaným a milým člověkem nebylo jen obyčejné povídání o pivu, ale i autentický kulturní zážitek: mohli jste se od něj naučit hodně o české historii, kultuře a o způsobu života. Každá minuta strávená v Pavlově společnosti byla nejen pro mne milá, zábavná a vtipná. A Pavel byl skutečně můj dobrý přítel, už od té doby, kdy jsme se poprvé setkali u jednoho stolu před několika lety na European Beer Star. Tehdy mne ohromil svým klidem a moudrostí, které projevil při posuzování piv a následných diskusích. O přestávkách jsme si povídali a díky instinktivní vzájemné sympatii jsme si okamžitě porozuměli. Spřátelili jsme se a strávili spolu hodně času i na dalších pivních soutěžích. Jsem mu velmi vděčný, že mě pozval do poroty Golden Bohemia, kde jsem měl možnost poznat mnohem lépe piva z mé oblíbené země. Pavel mi hodně chybí a vím že nejen mně. Celý pivní svět potřebuje víc žen a mužů s jeho moudrostí, znalostmi a přátelským přístupem.
 
Werner Glossner, výkonný ředitel Doemens Academy (Německo)
Pavel byl mimořádná osobnost. Jak zkušený znalec piva, tak výjimečný člověk a kamarád. Jeho úspěchy se odrážejí zejména v Pivo Bier  Ale, časopisu s vynikajícím odborným obsahem, velmi dobře graficky pojatým a prezentovaným. Bude nám chybět kamarád, odborník a milovník piva Pavel.
 
Carl Kins, pivní znalec (Belgie)
1.Pivo Bier Ale je více než jen český pivní časopis zabývající se domácím děním. Je to okno do celého mezinárodního pivního světa, které věnuje pozornost stejně tak zemím s tradiční pivní kulturou, jako je Belgie, jako tak nejnovějším trendům přicházejícím ze zámoří. Časopis by v tom měl pokračovat. Každý člověk musí i bez znalosti češtiny při pohledu na tento časopis poznat, o čem pojednává, a může ocenit jeho grafickou úpravu a kvalitní fotografie, aniž by rozuměl textu. Osobně bych byl v budoucnu rád, kdyby bylo možné do každého čísla přidat stručné anglické resumé shrnující, o čem články pojednávají. Každopádně bych si osobně velmi přál, abychom měli tak skvělý pivní časopis i my v Belgii!
2. Pavel byl úžasně otevřený všemu novému, zdaleka nezůstal jen u „svého rodného“ českého ležáku. Po mnoho let držel prst na tepu celého pivního světa, byl to velký cestovatel. Osobně jsem Pavla potkal v mnoha zemích při mnoha zajímavých příležitostech a vždy mi bylo potěšením vidět jeho věčně usměvavou tvář a dát s ním řeč u piva. Jeho hluboké znalosti a zkušenosti byly výjimečné a totéž lze říci o jeho organizačním talentu, ať už se týkal časopisu, soutěží, nebo odborné výstavy. Jeho odchodem jsem ztratil člověka, pro něhož mám jeden zvláštní výraz. Byl to můj dear/beer friend. Drahý pivní přítel.

Mapujeme zajímavé nové pivovary: Sedmnáct statečných

Za poslední dva covidové roky u nás vzniklo přes třicet nových pivovarů. Představujeme ty, které nás v redakci Pivo Bier Ale a v okruhu našich spolupracovníků nejvíce zaujaly. Přehled najdete i na našem facebooku. Napište nám, kdo by si podle vás zasloužil ještě proniknout do vítězné dvacítky!  
 
Ankety se zúčastnili Marcela Titzlová, Jan Honza Šuráň, dále Ladislav Láďa Jakl, Jana Běhounková a Jiří Bejček Stehlíček.
 
1.      Pivovar Prokopák
Marcela: Pivovar v objektu prvorepublikové tančírny s hospodou skryté v Prokopském údolí v Praze 5 založili dva kamarádi, kteří si tak splnili společný sen a pro nás návštěvníky znovuobjevili kouzlo výletních hostinců se zahradou, který evokuje staré dobré časy poctivého řemesla. Na místní prvorepublikové plesy a večery s živou hudbou můžeme sice už jen vzpomínat, ale naštěstí při dobrém pivu a chutné kuchyni.
Bejček: Krásná hospoda, výborné pivo!
 
2.      Pivovar Bad Flash
Láďa: Pivní veličiny Hanz a Bun vybudovali nejprve každý sám své pozoruhodné pivnice, ale pak se pustili do projektů společných. Otevřeli pivní velkoobchod i maloobchod a založili další dvě stylové pivnice – zbýval už jen pivovar. Zkoušeli to s různými partnery, ale dál než k nějakým soklíkům v koutě svého kobyliského skladu se s nimi nedostali. Tak vzali vše do vlastních rukou a navzdory děsným technickým potížím i celkové karanténní náladě pivovar spustili. A je to krásný pivovar. Až na jeden titul už do něj stáhli celou svou dosud létající produkci a piva jsou ještě lepší než dřív. Přestože jde o produkční pivovar, snad bude možné ochutnat nějaká piva i na místě.
 
3.      Pivovar Proud
Marcela: Pivovar, kterému jsme věnovali titulní materiál tohoto čísla, patří k tomu nejzajímavějšímu, co u nás dokázalo vytvořit spojení silné myšlenky a silných financí. Jakmile budou opět možné prohlídky, neváhejte. Areálem pivovaru vás od Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje odveze k cíli autobus. Již prvním krokem do šrotovny pak vstoupíte do světa, který nadchne jak milovníky syrového industriálu, tak piva vařeného s fantazií.
Láďa: Nejmodernější pivovarský provoz ve vesmíru, ale za jeho zády džungle, kam chodí laně  pít a kde se prohánějí kanci a nosorožci. A tam stojí ten zázrak. Původně elektrárna. I přes spoustu let mimo provoz nespadla ani nebyla rozbořena. Pivovar Proud zabírá tak 5 % ohromné stavby, zatím… Šikovná sládková Lenka Straková s kolegy tu vytváří tak zajímavý pivní program, že svými produkty okamžitě uchvátila celou pivní veřejnost. Jen tak dál!
4.      Pivovar Tvarg
Honza: Šťastné spojení piva a tvarglí neboli syrečků, dokonalá Haná a zase jeden citlivě zrekonstruovaný pivovarský provoz.
5.      Pivovar Fenetra

Marcela: Odvážný projekt již dlouho etablovaného pivovaru Clock, který sídlí v obci Potštejn, se pustil na dobrodružnou stezku výroby spontánně kvašených piv vyzrávaných v dřevěných sudech různého původu a velikosti.
Honza: O pivovaru Clock netřeba se dlouze rozepisovati. Dávno tomu, co si vydobyl pevné místo na naší pivovarské scéně. Tento nový projekt se teprve rozjíždí a již překvapuje kreativitou a fantazií sládků při tvorbě v české kotlině dosud nepoznaných piv.
Bejček: ANO! Vše.
6.      Pivovar Vik
Láďa: Z jedné strany kulisy nekonečné telenovely Ulice, z druhé stovky neočipovaných aut. A mezi tím bývalé haly hostivařské fabriky TOS. Tam sídlí Pivovar Vik. Někdo by mohl říct, proč právě tady, na takovém vídrholci, ale majitelé dobře vědí, proč právě tady. Vik je od počátku plánovaný jako produkční pivovar, k čemuž zde má všechny prostorové i technické možnosti. U pivovaru má jen obytný přívěs s výčepem a pár stolky, většina piva se rozváží. A jakého? Řeknu to takhle, začínající mikropivovary to obvykle nejdřív zkoušejí s různými experimenty, tady si hned troufli na klasiku, český ležák. A jen tak pro začátek s ním vyhráli Krále Prahy, prestižní degustaci První pivní extraligy o nejlepší čepovaný ležák na území hlavního města. Co dodat.
Bejček: Tahle pivka mi zatím vždycky chutnala! Gratulace.
7.      Pivovar Švihov

Láďa: Hotové zjevení. O „českou belgii“ se u nás snažilo už víc lidí, ale obvykle to byly pokusy o nějakou obdobu stylu kriek nebo různé exotické divočiny. Ale dělat u nás tu belgii nejbelgičtější? To musíte být českou advokátkou, vzít si Vláma, jmenovat se Anna Van Der Weerdenová, pověsit talár na skobu a založit si ve Švihově (nikoli v tom u Klatov) belgický pivovar. Jeho kousky představují od samého počátku ryzí radost. Vůně, plnost, dochuť. Belgie přijela k nám!
Bejček: Zajímavá piva, která obohacují naši pivní scénu!
8.      Pivovar Rotor
Marcela: Pivovar založený v létě 2020 v Kunovicích, městě známém výrobou letadel, vaří piva pokřtěná podle vzdušných dopravních prostředků, od nejlehčího Rogala přes vydatnější Dvojplošník po imperiální stout Iljušin.
Honza: Když si firma vyrábějící kvasnice postaví pivovar, tak je to hned znát. Střídají se tady různé druhy piv z celého světa na originálních kvasnicích a přinášejí do spíše vinařského Slovácka tolik potřebnou pivní osvětu.
9.      Městský pivovar Domažlice
Marcela: Minipivovar v prostorách původní humnové sladovny vrátil po čtvrt století do města pivovarskou tradici a kromě ležáků se pustil i do svrchně kvašených piv. Ochutnejte je nejlépe v místní pivnici, která nabízí pivo na osmi kohoutech.
Honza: Velkoryse pojatá rekonstrukce bývalé sladovny domažlického pivovaru rozhodně stojí za návštěvu. Do objektu bývalého hvozdu se vstupuje po prosklené podlaze nad varnou a klenutá humna s litinovým sloupovím jsou rozdělena opět skleněnými stěnami na pivovar a muzeum, takže návštěvník vidí sládkovi doslova do kuchyně. A krásnému originálnímu architektonickému řešení odpovídá i velmi kvalitní pivo.
10.  Pivovar Červený Vlk
Marcela: Pivovar s restaurací v centru Božího Daru otevřel na počátku roku 2020 těsně před lockdownem. Na open party hrál Ivan Hlas a venku sněžilo. A sněžilo. A sněžilo. Ráno jsme vystáli frontu na koště, abychom odmetli horu sněhu a našli pod ní správné auto. Ať už sem zavítáte v podobně typickém krušnohorském počasí, nebo uprostřed léta, můžete se přesvědčit o staré pravdě, že pivo nejlépe chutná přímo pod komínem. Na čepu můžete najít zástupce místní fauny, jako je Božídarský Jelen, Červený Vlk, Bílý Hranostaj a Nachmelený Jezevec.
Honza: Tady covid zasáhl také výrazně, jeden den otevřeno, druhý den zavřeno a za dva měsíce se mohlo otevírat znovu. Sládkem je světoběžník Marek Mikunda, který zde zakotvil po dlouhé štaci v Kanadě. Jeho erudice a zkušenosti jsou na zdejším pivu opravdu znát, což dokládá i ocenění Pivo České republiky 2021.
 
11.  Pivovar Baraba
Honza: Rázovité pivo rázovitého kraje. Slovo baraba sice značí dělníky stavějící tunely a železnice, ale také ničemu a otrhance. Prostě človíčka, který se s ničím nepáře a je hned připraven k akci. Takové je i místní pivo – jednoduché, výrazné pivo dokonale vystihující drsnost kraje i prostředí barabů.
12.  Minipivovar Most
  
Marcela: Minimalisticky pojatý designový kousek z režného zdiva s proskleným průhledem. Jde o další vydařený kousek architektonického studia ADR, které prokázalo své schopnosti už při stavbě obou Hostivarů, Spojovny nebo Trautenberka. Byl otevřen v září 2020 na okraji města Most s ambicí navázat na tradici měšťanských pivovarů, proto se na něj složili akcionáři z okolí. Určitě je potěšilo vítězství v letošní Zlaté pečeti.
 
13.  Zdibský pivovar
Jana: Najdete ho nepříliš překvapivě v obci Zdiby-Přemyšlení, něco málo přes kilometr za hranicemi hlavního města, v bývalém areálu Tesly. A v bývalé kotelně. Žádná „plechová škatule“ na zelené louce, ale úžasně a citlivě zrekonstruovaný průmyslový objekt na pivovar a klasickou restauraci. Navíc s dominancí vysokého komína původního provozu. Otevřen byl 1. října 2021 a na čepu jsou čtyři druhy piva.
14.  Pivovar Ovipistán
Jana: Co se stane, když se dají dohromady architekt, matematik a politolog, které spojuje smysl pro recesi? Založí republiku, Republiku Ovipistán, a začnou vařit vlastní pivo. Jak majitelé uvádějí: „Pivovar Ovipistán je prvním, jediným a posledním národním pivovarem“ v jejich zemi.  V roce 2009 začínali jako domovařiči, v roce 2016 založili létající pivovar  a v květnu 2020 se oficiálně usadili v Ledcích v Královéhradeckém kraji.
Marcela: Smlsněte si spolu s majiteli, kterým není nic svaté, na jejich Presidentovi, Premiérovi, Pučistovi nebo První dámě.
 
15.  Pivovar Horymír
Marcela: První radotínský vzájemný pivovar byl postaven v roce 2020 skupinou lokálních patriotů v Praze 5. Jeho součástí je restaurace a bowling.
Honza: Další z pivovarů, kde se na výsledné chuti piva silně projevuje pozitivní vliv Podskalské. Sice si zde zakládají na klasických ležácích, ale mladá sládková se nebojí experimentovat ani se svrchně kvašenými pivy, protože má dobrý základ z nejstarší pivovarské střední školy v Evropě.
 
16.  Rodinný pivovar Tupadly
Marcela: Zámek a pivovar. Nebo dnes už spíš pivovar a zámek, to je správné pořadí při výčtu dominant obce Tupadly nedaleko Čáslavi. Podnik totiž obnovil řemeslnou výrobu piva v létě 2020 s neobvyklou velkorysostí, kterou mu dovolil velkolepý areál původního pivovaru, který majitel panství kníže Auersperg otevřel v roce 1931 (zatímco zámek naopak o sedm let dříve prodal). Provoz zde skončil v roce 1961, takže rekonstrukce nebyla právě jednoduchá. Celý areál dostal konečnou podobu na jaře 2021, kdy přibyla restaurace, hotel a wellness.
17.  Pivovar Harry
Jana: Harry je čistokrevný Brňák. V Poštovní ulici, na místě areálu balíkové pošty, která zde po dlouhá léta sídlila, byl 2. prosince 2021 otevřen moderní pivovar a ve stejný den proběhla i první várka. Proklamovaným cílem majitelů je opravdu výrazně se zapsat do brněnské gastro mapy Nový pivovar nabízí unikátní koncept, údajně s největším výčepem v tuzemsku. Je zde i bistro s hotovými, dováženými jídly.

Kde pivo teče Proudem

Marcela Titzlová
První rok existence Pivovaru Proud uběhl velmi rychle, až turbulentně. Podepsala se na něm zásadním způsobem doba epidemie, která oba jeho protagonisty, ředitele Michala Škodu a sládkovou Lenku Strakovou, přiměla k některým změnám v jejich plánech. To hlavní však zůstalo: cíl vytvořit v rámci Plzeňského Prazdroje zajímavý prostor pro vaření široké palety pivních stylů v malých várkách, nejrůznější experimenty a pro spolupráci s dalšími sládky a pivovary.
Původně stála u zrodu Proudu myšlenka postavit větší výzkumný pivovar. Ten měl nahradit malou stolitrovou varnu umístěnou v návštěvnickém centru, na níž dodnes vznikají prototypy piv vařených pro Volbu sládků, každoměsíčně vařených speciálů pro síť vybraných hospod s Plzeňským Prazdrojem. Právě díky tomuto programu se spolu Lenka Straková s Michalem Škodou seznámili. Přemýšleli o tom, že by se zde mohly vyvíjet i receptury pro další velké pivovary ze skupiny včetně zahraničních.
Tanky plné nápadů
Postupem času se však prosadila varianta výrobního pivovaru craftového typu s vlastní značkou a plán pivovaru se tomu přizpůsobil. Proud tak má dnes třicetihektolitrovou varnu a deset zaměstnanců. Necílí na hospody, které čepují Plzeňský Prazdroj, ale na pivotéky a pivní bary, kde se scházejí pivní nadšenci.
„S Michalem jsme tu změnu oba uvítali, protože nám to dává větší svobodu,“ říká Lenka Straková. „V rámci Plzeňského Prazdroje jsme samostatný subjekt, který spadá do oddělení Craft and Heritage. Na jedné lodi jsou tam s námi bednáři, oddělení turistických tras, muzeum nebo podzemí. Pokud se nám globálně finančně daří, můžeme si portfolio piv, receptury, nákup surovin, výrobu, distribuci sudů a lahví hlavně do velkých měst stejně jako marketing řešit sami.“
Profesní historie ředitele pivovaru Michala Škody je úzce spjatá s marketingem, což je hodně znatelné od počátku velmi profesionálního budování značky pivovaru: „Marketing je pro budování naší značky opravdu klíčový,“ potvrzuje. „Usilovně rozšiřujeme povědomí o našem pivu a udržujeme vztahy a kontakty s našimi fanoušky. Spolupracujeme se skvělou fotografkou Luckou Cápkovou a design má na starosti studio Artbureau v čele s Jakubem Wdovkou. S názvy piv nám pomáhá občas i textař Petr Voborský. Můj výčet není úplně kompletní, ostatní prominou, ale určitě je znát, že se snažíme obklopovat lidmi, kteří mají naše pivo rádi a pomáhají nám ho ukázat v plné kráse.
Už název pivovaru
Název Proud byl zvolen tak, aby vystihoval hned tři momenty klíčové pro existenci pivovaru. Umístění na soutoku řek Radbuzy a Mže, původní využití elektrárenské budovy, kde se nachází, a konečně energii, s níž se jeho piva zanořila do českého pivního světa. Za rok své existence v pivovaru totiž kromě vytvoření stálého sortimentu pěti piv volených především s ohledem na jejich příjemnou pitelnost vzniklo i třináct limitovaných edic včetně tří variant barrel aged piv.
Stálou pětici tvoří desetistupňové pivo TheMže – Pale Ale, jedenáctistupňový ležák Ventill, žitná „třináctka“ IPA s názvem Soutock, čtrnáctka Cotel – Stout a nealko pivo Proovan. Všechna jsou kromě nealkoholického nefiltrovaná a nepasterizovaná. Nedávno se k nim přidal i ležák uvařený k prvnímu výročí Proudu – dvanáctistupňový nefiltrovaný ležák je single hop, kterému jediný použitý chmel, nová perspektivní odrůda žateckého chmele SAAZ comfort, dal charakteristický rychlý nástup hořkosti a příjemné květinové aroma.
Celý článek najdete v Pivo Bier Ale č. 94

Za Šlikem stálo obrovské množství práce

Petr Menšík, sládek Pivovaru Svijany
Nemohu říci, že bychom se během koronavirových „prázdnin“ nudili, naopak. Hlavně ze začátku jsme měli práce nad hlavu s likvidací prošlého piva a s náročným nepravidelným zásobováním chvíli zavřených a chvíli zase otevřených hospod. Ale nakonec přece jen zbyla troška času a elánu na dotažení několika nápadů, které jsem nosil v hlavě už pěkných pár let, ale v kolotoči všedních provozních a jiných starostí na ně nikdy nezbýval čas.
 
Do karet nám hrálo i to, že covidové období nepřálo investicím, takže jsme mohli na čas odsunout projekt rozšíření varny, na který se budeme muset vrhnout nejspíš až napřesrok a s nímž budeme mít asi zase starostí až nad hlavu.
 
Nejen nové sklenice
Nejdříve jsme začali pracovat na nových vlastních designových půllitrech, které jsem už dlouho chtěl a které jsme si jako jeden z největších nezávislých pivovarů v zemi už rozhodně zasloužili. Vyhledávání designéra, nekonečná řada návrhů, konzultací a zkoušek a pak výroba modelů a nakonec i zahájení sériové výroby nás stály měsíce práce. Zvlášť když jsme se spolu s tím rovnou pustili i do změny designu našich balených piv, což při známé šíři našeho sortimentu rozhodně nebyl žádný jednoduchý úkol.
V obou případech jsme chtěli, aby byla výsledná podoba moderní, ale přitom respektovala tradici Svijan jako jednoho z nejstarších pivovarů v zemi. Vsadili jsme na talentované mladé designéry, které jsme zavalili našimi náročnými a možná někdy i protichůdnými představami. Vše se rodilo pomalu a v bolestech, ale o to větší jsme měli radost z výsledku. Nové půllitry jsou podle mého názoru opravdu povedené – krásné, a přitom praktické. Dobře se z nich pije. Také nové výrazné etikety lahvového piva, plechovky i ostatní obaly vypadají skvěle.
Úkol pro sládka
Pro mě jako sládka tu však zůstávala ještě jedna velká výzva  dát dohromady recepturu úplně nového piva, které by jako prémiový produkt určený výhradně pro restaurace korunovalo náš celý sortiment. Přemýšlel jsem o něm už asi sedm nebo osm let, konkrétně od doby, kdy jsme pozměnili recepturu naší desítky. Mám a vždycky jsem měl pro desítku slabost, takže považuji za obrovskou ztrátu, že v poslední době zůstává ve stínu ležáků a jedenáctek a že u většiny průmyslových pivovarů se o klasickou desítku dávno nejedná.
Celý článek najdete v Pivo Bier Ale č. 94

Proběhla poctivá škola

Na podzim 2021 Českomoravský svaz minipivovarů deklaroval zahájení série odborných seminářů „Poctivá pivní škola pro sládky“, kterou uspořádá ve spolupráci s národním pivovarem Budějovický Budvar n. p. Jedná se o sérii jednodenních technicko-technologických seminářů určených speciálně pro startující minipivovary a jejich sládky.
První seminář se uskutečnil v listopadu loňského roku. Zájem však předčil očekávání, proto bylo zařazeno ještě opakování původních témat v lednovém termínu. Na programu byly přednášky:

  • Péče o kvasnice v minipivovarech,
  • Výběr surovin pro craft piva,
  • Senzorika Craft piva,
  • Dry hopping,
  • Ekonomika minipivovaru.


O témata semináře se podělili přednášející nejen ze Svazu, ale i z výzkumu, či přímo z praxe. Po skončení teoretické části následovala exkurze do provozu pivovaru Budvar. Další ze seminářů se uskuteční v květnu 2022.
 

Pozvánka na webinář Výroba ležáků s použitím kvasnic Fermentis

Vážení sládci a slečny/paní sládkové a další pivovarští kolegové,
 
Rádi bychom Vás tímto pozvali na webinář, kde budou rozebrány informace k VÝROBĚ LEŽÁKŮ s použitím kvasnic FERMENTIS, kdy budeme probírat vybrané kmeny kvasinek (SafLager W-34/70, S-189, S-23) pro vybraný pivní styl a jak se každé projevují ve výsledném pivu a také jak s kvasnicemi můžete zacházet pro docílení požadovaného výsledku a daného typu ležáku.
 
Pro zúčastnění se webináře potřebujete pouze vlastní počítač a ideálně stabilní internetové připojení. Webináře je možné se zúčastnit také na mobilním telefonu (smartphone), vzhledem k velkému množství dat však určitě doporučujeme připojit se na místní wi-fi.
 
Datum a čas konání:  pondělí 6. prosince 2021, startujeme v 17:00 hod
Délka webináře: cca 60-90 minut
Hlavní prezentující: pan Stefan Lupprich (Zástupce Fermentis pro Západní Evropu) + Tomáš Koranda (viz přiložená pozvánka)
 
JAZYK:
ANGLICKY S PRŮBĚŽNÝM PŘEKLADEM DO ČEŠTINY
PREZENTOVANÉ SLIDY SE VŠEMI INFORMACEMI JSOU V ČEŠTINĚ (vše přímo na obrazovce)
 
DOTAZY V PRŮBĚHU PREZENTACE:
V průběhu semináře můžete vkládat do části chat přímo v prostředí webové aplikace své dotazy, které se pokusíme zodpovědět (jak čas umožní), popř. Vaše vlastní zkušenosti.
S dotazy, na které by se případně nedostalo, se neváhejte na mě obrátit i po skončení webináře.
 
CENA WEBINÁŘE: ZDARMA
 
REGISTRACE NA WEBINÁŘ: stačí se pouze zaregistrovat na webovém odkazu/linku níže (1. Given name = křestní jméno; 2. Last name = příjmení; 3. Váš email):
 
https://www.edudip.com/en/webinar/lager-beers-with-fermentis-active-dry-yeast/1715682
 
V mailu, který Vám bude po registraci automaticky odeslán na Vámi zadaný email, Vám přijde další webový odkaz/link, přes který se můžete přímo dostat to virtuální místnosti webináře v daný den a čas.
 
Pozn: pokud by se náhodou vyskytl technický problém ohledně registrace, obraťte se na mě pro řešení.
 
Samozřejmě se může stát, že naše pozvánka nedorazí všem, nejedná se o záměr, jen je možné, že nemáme všechny kontakty aktuální. Proto budeme rádi, pokud si nějakým způsobem tuto informaci předáte s blízkými pivovary, především s těmi, které daná tématika webináře může primárně zajímat.
 
Budeme se na Vás společně se Stefanem Lupprichem v pondělí těšit!
Dej Bůh štěstí!
 
Tomáš Koranda
 
RAVEN TRADING s.r.o.
Dolní hejčínská 31
779 00 Olomouc
T: +420607686785
www.raven-trading.cz

Připravujeme nové číslo 94

Můžete se těšit na Pivo, Bier & Ale č. 94
Pro všechny příznivce Pivo, Bier & Ale máme dobrou zprávu. Nové číslo časopisu, na jehož
přípravě se Pavel aktivně podílel, by mělo vyjít v předpokládaném termínu. Novým šéfredaktorem
se stala dosavadní hlavní editorka Marcela Titzlová, odborným garantem Jan Šuráň.
Z obsahu:
Kompletní výsledky soutěží Golden Bohemia 2021 a České a moravské pivní koruny 2021
Čerstvě otevřené pivovary Čech a Moravy, které stojí za návštěvu
Svijanské novinky očima sládka Petra Menšíka
Druhá část pivopisné cesty kolem světa, kterou podnikl Vítek Malinovský
… a mnoho dalšího
 

Vojtěch Homolka o párování piva a jídla: Boříme zažité mýty

Obchodní sládek velkopopovického pivovaru Vojtěch Homolka se pivu věnuje podstatnou část svého života. V poslední době se s nadšením zaměřil na disciplínu, která je u nás teprve v plenkách a spadá spíše do oboru pivního sommeliéra: párování piva a pokrmů. K jaké lahůdce se hodí výčepní pivo a k čemu spíše chuťově výrazný ležák nebo pivo pšeničné, dokáže doporučit i konzumentovi, který až dosud uvažoval způsobem „dám si pivo a něco k jídlu“.

Co pro vás párování piva a jídla znamená?

Párování piva a jídla vnímám jako stále ještě téměř neobjevené a strašně zajímavé území. Vypravit se na něj může kdokoli, i běžný spotřebitel, který nedá dopustit na svůj ležák a utopence k němu. Dopřeje si tak zcela nový pivní zážitek, kdy nápoj není jen prostředek k uhašení žízně, ale příležitost poznat zcela nový rozměr chuťové kombinace. Zatímco vinaři dokázali uchopit ten potenciál spojení chutí jídla a nápoje již poměrně dávno a úspěšně ho stále rozvíjejí, pivo se na startovací pozici u nás dostalo teprve tak před pěti šesti lety. Za tu dobu jsme sice uběhli teprve hodně krátký kousek, ale o to zajímavější trasa se rýsuje před námi.

Vnímáte v tomto směru pivo a víno jako soupeře?

To určitě ne. Jsou to partneři se stejným cílem přinést příjemný zážitek, ovšem s dost rozdílnými možnostmi. Proto bych je třeba nikdy nespojoval do jednoho degustačního večera. Pivo má výhodu v širší škále chuťových odstínů od hořké až třeba do slané, a navíc nabízí další úžasný rozměr v přítomnosti oxidu uhličitého, který dokáže velmi zásadním způsobem zvýraznit chuť. Zatímco u piva je zcela samozřejmý, s výjimkou sektu nebo šampaňského se s ním v případě vín nesetkáme.

Zatímco degustační večery mají na programu renomované vinárny či vinotéky poměrně často, párovat česká piva s pokrmy si ještě stále troufne jen málokdo. Kdy čekáte změnu?

Přesně říci nemohu, ale záleží na tom, aby se i tradičně založení Češi dozvěděli, že tato možnost existuje, a znali potřebnou teorii. Základnu v podobě velké škály pivních stylů včetně amerických nebo belgických už u nás mají, a to už nejen díky minipivovarům, ale také velkým podnikům, které zásobují širokou prodejní síť. Jen ve Velkopopovickém pivovaru již dnes máme v portfoliu sedm piv, která jde velmi zajímavým způsobem párovat jak s českou, tak se zahraniční kuchyní. V tom čísle jsou již zahrnuté i dvě novinky, Kozel Mistrův Tmavý s čokoládovými slady a Kozel Mistrův Pšeničný, které obě výrazným způsobem obohatily i možnosti párování.

Kdy jste se začal zajímat o párování piva a jídla vy osobně?

Poprvé jsem se s ním setkal na Prague Food Festivalech, které v zahradě Pražského hradu organizoval Pavel Maurer. Tam jsme za firmu Plzeňský Prazdroj nabízeli ukázky párování, které tam vznikaly ve spolupráci se špičkovými šéfkuchaři. Neobvyklá výzva je velmi zaujala a zhostili se jí s velkou nápaditostí, což jsem velmi ocenil. Ale opravdovým zlomem, kdy jsem fúzi jídla a piva začal chápat jako samostatný obor, který má své zákonitosti a pravidla, pro mne bylo až studium programu Pivní sommeliér na mnichovské Doemens Academy. Tam jsem pochopil celou její filozofii, a to nejen díky lektorům, ale také spolužákům, kteří pocházeli z různých koutů světa od Austrálie po Lotyšsko, vyšli z různých kultur a měli rozdílné kulinární zkušenosti. Tam teprve mi naplno došlo, jak veliký potenciál v tomto směru pivo má, a přimělo mne to stát se v tomto směru upřímným, hluboce přesvědčeným misionářem.

Nepatříte jako rodák z Velkých Popovic spíš k tradičně založeným vyznavačům českého ležáku?

A víte, že ne? Přestože jsem vyrostl na české pivní tradici a v prostředí, kde žiju a pracuju, má ležák dominantní postavení, hrozně rád si užívám to objevování, které je v případě párování takřka nekonečné. A to dokonce i v oblasti českého ležáku existuje tak nečekaně bohatá různorodost, že není šance se nudit.

Jak tedy konkrétně postupujete při vybírání té nejlepší kombinace na talíři a ve sklenici?

Nejjednodušší je vycházet z jakéhosi základního rozcestníku se čtyřmi směry, který je postavený výhradně na vztahu chutí jídla a nápoje, nehledě na osobní preference konzumenta nebo třeba regionální gastronomické zvyklosti. Ty základní teoretické principy jsou dané a fungují vždy a za všech okolností. Osobní vkus už je může leda trochu ohnout, ale nemůže jít čelně proti nim.

Jde tedy o jakýsi kompas?

Ano, kompas, který dává na výběr mezi čtyřmi hlavními možnostmi.

 

Celý rozhovor o párování vybraných pokrmů s pivem si přečtěte v Pivo Bier Ale č. 93.

Marcela Titzlová

Pivo Bier Ale B2B

První setkání zástupců dodavatelských firem a pivovarů  po pandemii COVID je zde!
Chceme, aby se se život pivovarnictví v Čechách stejně jako na Moravě co nejdříve vrátil do normálních kolejí.
 
Rozhodli jsme se proto ve dnech 8. a 9. září uspořádat národní degustační soutěže Golden Bohemia 2021  a České a moravské pivní koruny 2021. Protože bylo dobrým zvykem ve stejné dny pořádat veletrh PBA EXPO a konferenci České pivní Forum, vytvoříme prostor pro první setkání zástupců dodavatelských firem a pivovarů po pandemii COVID, které jsme dali název Pivo Bier Ale B2B 8. září 2021.
  
Pivo Bier Ale B2B 8. září 2021 se uskuteční v největším sále Pivovaru U Fleků.
 
Pivo Bier Ale B2B  
8. září 2021
 
Program
9,30 – začátek registrace hostů z pivovarů a dalších profesionálů
 
10,00 – zahájení Pivo Bier Ale B2B
 
17.00 – ukončení oficiální části
 
17,00 – afterparty pro zúčastněné firmy a hosty
 
22,00 – závěr akce
 
PBA B2B se zúčastní firmy Arix, Hop Products, přímé zastoupení Glacier Hops Ranch s produktem Hopzoil, Eutit, KSO, Julius Kleemann, Vetropack Moravia, Unimarco, Oreon Trading, PENTAIR Südmo. PENTAIR Haffmans, Kopecký-Cheops, Flowmax, Pacovské Strojírny, Raven Trading – Fermentis, Sahm, Pivovarský kalendář, Craft 33 a další.
 
Přijďte posedět se zástupci výše uvedených společností, seznamte se s novinkami a využijte možnosti osobního obchodního jednání.
Pokud potvrdíte účast na tento můj email, máme pro vás připraven hodnotný dárek.
Těšíme se na setkání
Marcela Titzlová a Pavel Borowiec

Pivovar Vik našel inspiraci v severských fjordech

Natálie a Jakub Vikovi otevřeli svůj pivovar před necelým rokem. Čekala je nejen konkurence téměř pěti desítek pražských minipivovarů, ale také velmi nejistá doba. Sládková Natálie přibližuje v rozhovoru cestu, která vedla ke zrodu Rodinného pivovaru Vik.   
Jak dlouho máte ráda pivo?
Asi jako každý – od té doby, co jsem začala chodit po škole na pivo. Někdy v šestnácti mě začalo zajímat i to, jak se vlastně vyrábí, proto jsem se k mému studiu na vysoké škole přihlásila na dálkové středoškolské studium oboru pivovarnictví na Podskalské. Tam mě zajímaly hlavně konkrétní postupy při vaření piva, protože učivo z předmětů jako analytická chemie a mikrobiologie už jsem znala z vysoké.
Dělala jste tedy druhou maturitu?
Ano, dokonce hned nazítří po magisterských státnicích. Oboje jsem díky tomu oslavila zároveň.
Už jste tehdy plánovala vlastní pivovar?
Během posledního roku na Podskalské jsme se na tom už s Jakubem dohodli. On si tehdy udělal rekvalifikační kurz pro sládky.
Dalo vás s Jakubem tedy dohromady pivo?
Prvoplánově ne. My jsme oba hráli nějaký čas v jedné kapele, on na bicí, já na baskytaru. Ten náš hudební styl se těžko určuje, byl to takový rock s tvrdšími kytarami a spíš popovým zpěvem. Po zkouškách jsme spolu chodili na pivo a tam jsme našli další, a jak se dnes zdá, trvalejší společný zájem. V době, kdy jsem začala chodit na Podskalskou, jsme spolu začali i vařit pivo doma v hrnci.
A jak to dopadlo?
Na začátku vaření v domácích podmínkách jsme řešili spoustu technických nedostatků. Ani starý plechový hrnec, ani cedník, kterým jsme scezovali, by tolik nevadily, ale zradila nás stará lednice z chalupy. Měla takové výkyvy teplot, že po pár hodinách od změření teploty, která byla ještě v pořádku, všechno zmrzlo a kvasinky to zabilo. Pak už jsme raději přešli na svrchně kvašená piva a to naše úplně základní vybavení systematicky doplňovali o další potřebné součásti.
Až jste zjistili, že nejlepší potřebné vybavení je vlastně celý nový pivovar.
Přesně tak. Když jsem měla dostatečné pracovní zkušenosti z jiných pivovarů a Kuba absolvoval pivovarnický kurz, rozhodli jsme se postupnými kroky k vybudování vlastního pivovaru. Zpracovali jsme si finanční analýzu a vytvořili jsme si podnikatelský plán pivovaru. Přípravě jsme věnovali docela dlouho, skoro tři roky. Rozpočet měl dvě varianty, jednu větší s desetihektolitrovou varnou, druhou s menší, pětihektolitrovou. Ta nakonec z finančních důvodů vyhrála. Chtěli jsme dvě nádoby, rmutomladinovou pánev a scezovací káď, a k tomu oddělenou vířivou káď. Obeslali jsme přibližně dvacet dodavatelů, všechny, kteří v tuzemsku připadali v úvahu.
Přišly vám hodně odlišné nabídky?
Ano, jak z finančního, tak z časového hlediska to bylo dost pestré. Hledali jsme mezi nimi nejlepší poměr ceny a kvality; bylo jasné, že nejlevnější řešení by se nám ve skutečnosti nevyplatilo. Se třemi nejzajímavějšími dodavateli jsme se pak potkali.
 
Marcela Titzlová
Celý rozhovor najdete v PBA č. 92