Pivovar Poupě chce získat pro pivo nové fandy

Marcela Titzlová

Otevřít v Brně nový podnik s tím, že bude se 400 židlemi vůbec největší hospodou v celé moravské metropoli, je sice odvážné rozhodnutí, ale trumfy, které má v ruce majitel nově otevřeného Pivovarského domu Poupě, jsou přesvědčivé. Marek Tichý zde zřejmě opět využil obě své životní cesty: povolání architekta a specialisty na obnovu památek se zkušenostmi majitele úspěšného Pivovaru Dalešice.

Budova v centru Brna, která se v roce 2016 objevila ve veřejné dražební nabídce, byla pro Marka Tichého a jeho kolegy už na první pohled výhodnou koupí, nikoli srdeční záležitostí. To se ale začalo postupně měnit. „Byla to zakopaná hřivna, dům s ohromným, zcela nevyužitým potenciálem,“ popisuje architekt a pivovarník své první dojmy. „V suterénu a v obvodových zdech zůstaly zachované části středověkého zdiva, ale ještě důležitější bylo, že objekt poničený bombardováním za druhé světové války už dostavěli s jasným určením, totiž že má jako Dům stavbařů sloužit kulturním účelům. Pro budovu, kterou dokončili v roce 1985, tedy použili formu ocelového skeletu s poměrně velkým rozponem, aby mohl být v patře umístěn velký sál, pod ním vstup a prostorné foyer.“

Ponor do minulosti

Z dnešního pohledu tedy byl bývalý Dům stavbařů nejen v dobrém technickém stavu, ale i ideální prostor pro velkokapacitní pivnici s dostatkem místa pro pivní výrobu. Pak začal Markovi Tichému odkrývat skutečný význam budovy nadšenec do pivovarské historie Petr Holub. Na fasádě v sousedství byla umístěná busta Františka Ondřeje Poupěte, průkopníka českého pivovarnictví, který zde působil, ale další informace už byly nové. Především že pivovar zde fungoval po velmi dlouhou dobu. „Hned proti svému klášteru si na tomto místě založili pivovar po roce 1504 dominikáni, ale nepodařilo se jim ho udržet dlouho. Již roku 1539 ho mniši odprodali městu Brnu,“ líčí pohnutou historii místa Marek Tichý. „Tak došlo k velmi zvláštní situaci, která výrazně předběhla celý vývoj pivovarnictví u nás. Tehdy bylo běžné, že podnikali měšťané nebo jejich seskupení, ale aby se samo město postavilo do role podnikatele, to byl zcela výjimečný a zároveň velmi úspěšný krok. Pivovaru se dařilo velmi dobře po řadu let, stal se největším na celé Moravě. Až v roce 1826 ho převálcovala průmyslová revoluce se svými požadavky na mnohem větší kapacitu sklepů nebo možnosti dopravy, která byla v centru Brna omezená.“

Světový unikát?

Instinkt navázat na slavnou pivovarskou historii za cenu prvotní investice 26 milionů korun byl tedy zcela správný. O názvu pak jasně rozhodl fakt, že nejslavnější období zažíval městský pivovar v letech 1798 až 1805, kdy zde působil právě František Ondřej Poupě nebo také Franz Andreas Paupie, jak se tehdy psal. Nejen tu sládkoval, ale věnoval se i osvětové činnosti. Přímo zde zřídil pivovarskou školu, podle dostupných pramenů patrně vůbec nejstarší na světě. „To je dost důvodů, abychom se zde už před šesti lety rozhodli obnovit středobod moravského pivovarnictví,“ vysvětluje Marek Tichý. „Do plánů nám ale zasáhl covid, který způsobil zpoždění 600 dnů. Nejprve kvůli potížím s dodávkami technologie, protože chyběly potřebné součástky, potom chyběli i lidé. Obrátilo nám to harmonogram naruby, takže jsme museli otevření restaurace a zprovoznění pivovaru časově prohodit.“

Více o pivovarské technologii, sortimentu a Poupětově knize Umění vařit pivo si přečtěte v tištěném vydání časopisu Pivo Bier & Ale č. 97, které vyšlo v říjnu 2022.