Nový symbol Krušnohoru: Beerfoot

Může se Bigfoot, severoamerický bratranec yettiho, objevit v České republice? Mnohé tomu nasvědčuje, ale my se o tom ani nedozvíme; to by letos média nesměla donekonečna omílat pouze jediné téma. Takto nezbývá než se dohadovat. Od padesátých let minulého století jsou zkušenosti takové, že toto velmi záhadné stvoření, které stejně jako člověk používá k chůzi pouze dvě nohy, za sebou nechává stopy, chcete-li šlápoty, které není možné přiřadit k žádnému známému živočišnému druhu.
Pokud si přehrajete videa, která přinášejí svědectví o více než dvoumetrové nebo vyšší vzpřímené postavě, dozvíte se, že její tělo pokrývá hustá srst a má nehty. Ze stop je jasné, že postavení palce tvora přibližuje k lidem, nikoli k lidoopům. Všechny na internetu sdílené klipy spojuje jedna věc. Odehrávají se na pozadí strmých srázů či kopců včetně toho nejnovějšího, který poněkud překvapivě vznikl v našich Krušných horách. Alespoň nám to potvrdil majitel Pivovaru Krušnohor v Kraslicích Vlastislav Kopecký, kterého toto zjevení inspirovalo k významnému kroku: na nových etiketách svých piv umožní něco zcela nového – pohlédnout tajemnému stvoření, které se prohání již i po našich horách, zblízka do tváře. Oslovil kvůli tomu ambiciózní grafické studio v Plzni a výsledek je takový, že z etiket po pěti letech zmizí vysmátý jelen a místo něj si vás přísným pohledem změří Beerfoot. Ostatně už díky jménu bude příznivcům krušnohorského piva určitě bližší.
Psal se rok 2015  
Když Pivovar Krušnohor před pěti lety vstoupil na českou scénu, přiřadil se již k třetí generaci craft pivovarů. Neměl výhodu pionýrů, kteří na sebe strhli pozornost díky zcela novým stylům svrchně kvašeného piva, ani štěstí generace druhé, jejíž příznivci se nadchli pro nové vůně a chuti amerických chmelů v India Pale Ale tak masivně, že produkce pivovarů nestačila držet krok. Rok 2015 jako první ukázal, že i v řemeslném pivovarnictví již vzniklo konkurenční prostředí a úspěch se dostaví jen tehdy, když se pivovar dokáže od ostatních dostatečně odlišit a vymezit svou nabídkou.
Etikety s vysmátým jelenem Krušnohoru v pivotékách nebylo možné přehlédnout, i když není snadné je zařadit někam mezi ty nejdiskutovanější, ke kterým patří varnsdorfský Kocour nebo Clock. Jeden z největších znalců americké pivní revoluce a designér Randy Mosher tvrdí, že etikety pro lahve z craft pivovarů mají být ještě radikálnější než pivo samotné, ale ve srovnání s konzervativně pojatými nápisy a strnulými heraldickými prvky na lahvích s prémiovými ležáky maskot Krušnohoru poněkud připomínal alpského horala, který vyleze na Oktoberfestu na stůl před úctyhodné mnichovské měšťany, aby si zajódloval. Svůj účel připoutat pozornost ovšem každopádně splnil, protože pivo z Kraslic se začalo prodávat postupně v Plzni, Ústí nad Labem, Praze, ale také v Brně.
Sládek Vojtěch Slivoň a novošlechtěnci
Mladý sládek Vojtěch Slivoň měl ambice nabídnout pivo nejen okolo komína, ale i v pivních barech velkých měst. Důkazem toho se stala samostatná řada původně zamýšlená jako single hop ale jménem Hopothesis. Na rozdíl od konkurence při výběru nesázel na ověřené nové odrůdy známých i amerických odrůd, ale na takzvané novošlechtěnce. Získával je díky spolupráci s Chmelařským institutem v Žatci. Pravdou zůstává, že kódové označení 5227 nezní tak dobře jako třeba před časem Amarillo nebo dnes Nelson Sauvin, ale to neznamená, že z něj neuvaříte zajímavý ale. A když mu navíc dopřejete velmi důstojnou adjustaci v masivní skleněné lahvi pro šampaňské, je přitažlivé pivo na světě.
Krušnohor v této sérii prozatím uvařil deset piv. U některých je použito více chmelů a do hry vstoupily i zahraniční odrůdy. Slivoň bezesporu odvedl v Krušnohoru dobrý kus práce, což potvrdila i velmi atraktivní nabídka z pivovaru, na jehož dvoře jako kluk vyrůstal, která ho přiměla k odchodu.
Přichází Josef Zatloukal
Majitel Krušnohoru Vlastislav Kopecký měl šťastnou ruku i podruhé, když do kraslického pivovaru přivedl Josefa Zatloukala. Zkušený sládek měl za sebou velmi úspěšné působení ve Velkém Meziříčí, kde vařil v Jelínkově vile pivo značky Harrach. V paměti z té doby zůstává především světlý ležák. Na varnu v Tisové (část Kraslic, kde nebydlí ani sto obyvatel) vstoupil přesně před třemi roky, v listopadu 2017, a změny, které udělal, nemusejí na první pohled někomu připadat razantní, ale ve skutečnosti tomu tak bylo. V recepturách změnil kvasnice, které začal nakupovat v Budějovickém Budvaru. Není velké tajemství, že pro řadu craft pivovarů zůstává špičkový český ležák nad jejich síly a zkušenosti jejich sládků, především když je začnete posuzovat podle náročnějších kritérií v konkurenci tradičních značek. To ovšem rozhodně není případ světlé Jedenáctky Krušnohor, kterou řadím mezi stylově velmi čistá piva. Má odpovídající plnost a citlivě zvolené chmelení pouze žateckým poloraným červeňákem dává ležáku harmonii. V chuti vnímáte lahodnost sladového těla, která se prolíná se zakulacenou hořkostí. Jde o velmi dobře zvládnuté pivo, které dělá pivovaru dobré jméno a pod komínem se ho prodá zhruba 70 % výstavu.
Na hranici dvou světů
Pivovar leží jen pár kilometrů od hranice se Saskem. To mělo samozřejmě vliv na vznik sortimentu, protože cizinci nevyžadují pouze světlá piva. Josef Zatloukal pro ně dobře vyladil silnější Vídeňský ležák, kdy s polotmavou barvou dobře souzní příchuť nugátu. Jestliže u Jedenáctky celkovému vyznění prospívá, že alkohol zůstal s hodnotou 4,4 % abv na dolní hranici tohoto stylu, Vídeňskému ležáku v tomto pojetí sluší hranice horní, tedy 5,2 % abv, která ho posunuje směrem k německému, nikoli rakouskému märzenu. Totéž lze konstatovat u Tmavého speciálu, což je čtrnáctka, kterou bych neoznačil jako český tmavý ležák. Masivní hořkostí z praženého sladu je bližší schwarzbieru z nedalekého Durynska. Ten však historicky patří mezi lehká piva podobná naší desítce, až novodobá historie, respektive noví majitelé z Bitburgu posunuli obsah alkoholu na úroveň prémiového ležáku. Tmavý speciál s 5,8 % abv tak lze vnímat jako chuťově výraznou a velmi dobře sladěnou specialitu s plným tělem a dlouhým dozněním typickým pro stout. Perfektní pivo pro sváteční příležitost. Lze jej také charakterizovat jako pivo pro vinaře.
Ke čtveřici základních spodně kvašených piv v sortimentu Krušnohoru patří ještě Světlý ležák, respektive podle stupňovitosti dvanáctka. Tmavě zlaté pivo má stejnou hořkost jako Krušnohor Jedenáctka, ale vyšší plnost. Jde o chlebnatý ležák, kde hořkost nenastupuje rychle, je ukrytá za sladovým tělem. Do chmelovaru se kromě žateckého poloraného červeňáku používá také odrůda Sládek a Harmonie. Je dobře, když pivovar dokáže uvařit dva poměrně odlišné ležáky jako Krušnohor.
 
Pavel Borowiec