Pivovar potřebuje komín

Terroir znamená pro znalce vína pravděpodobně nejdůležitější téma. Skrývá se v něm totiž řada důvodů, která určuje originalitu a unikátnost značky. Vůbec totiž nejde o doslovný překlad slova půda, z níž vyrůstá réva, ale především o souvislosti včetně historických tradic a individuálního přístupu majitele vinice. Také v pivu dlouho hrál význam jeho původ. Nakonec dal některým slavným stylům jméno, je to třeba pils, kölsch, dortmunder. Nebo se o něj dodnes vedou nejznámější soudní spory spojené s obchodní značkou piva.
V posledních letech však u nás vznikly generace nových pivovarů, kde jejich místo nehrálo významnou roli. Pro ty první z nich se stalo typickým objevování u nás do té doby neznámých pivních stylů. Pivovary Matuška nebo Kocour zároveň otevřely cestu druhé generaci, která ze svrchně kvašených piv postupně vytvořila nejenom základ sortimentu, ale soustavně s nimi experimentovala. Clock, Permon, dnes i Nachmelená opice či Krkonošský Medvěd se k nim důstojně přidali a spolu s dalšími pivovary stojí za novou českou i moravskou pivní vlnou. Doufám, že je neurazí konstatování, že kdyby jejich sládci uvařili svá piva na jiném místě, byli by stejně nebo i někdy i více úspěšní, protože lokalita pivovaru jim v řadě případů spíše komplikuje život, než pomáhá. Pro někoho možná překvapivě a pro jiné zákonitě následuje generace třetí. Rozmanitost nových pivních stylů stejně jako vaření těch původních považuje za samozřejmost. Láká je však postavení úspěšných místních pivovarů ve stylu Rakouska-Uherska a První republiky, kdy právě spojení s  konkrétním místem, lokálními surovinami a snaha o stálou kvalitu piva dala základ jejich úspěchu nejen doma, ale v řadě případů i za hranicemi. Jejich typickým příkladem se krok za krokem stává Jarošovský pivovar.
Jedna ulice a dva pivovary
Pokud si přijdete prohlédnout nový pivovar na okraji Uherského Hradiště směrem na Zlín, exkurze nezačne jako zpravidla na varně, ale v prostorné místnosti, kde poznáte příběh jarošovského piva. Jde sice na první pohled malou, ale na naše poměry unikátní a velice pečlivě uspořádanou muzejní expozici s pestrými exponáty o historii vaření místního piva, která zde začala v roce 1688. Díky péči sběratele Milana Špičáka přesvědčivým způsobem ukazuje, proč se ve zlaté éře stal Jarošovský pivovar jedním z šesti největších na Moravě. Pohled na současný stav jeho budovy je tristní, ale jeho dědictví v podobě vztahu místních k pivu žije. Jinak by zde pivovar na téže ulici vzniklý v roce 2015 neprodal velmi podstatnou část své produkce právě pod komínem. Nic na tom nemění skutečnost, že pod tím původním se pivo vařit nesmí. Taková totiž byla podmínka od značky Heineken pro kupce z Bílovic v roce 2013. Není pochyb, že lidé z Jarošova a okolí na svoje pivo čekali, ale pokud by nebylo opravdu kvalitní, tak by se na Slovácku v konkurenci jiných nápojů neprosadilo.
Pokračování v aktuálním 80. vydání časopisu PBA
Pavel Borowiec