Chris 1

Pivovar Zhůřák slavil

Čtyři roky existence a padesátku různých piv má za sebou Pivovar Zhůřák. Jeho majitel a sládek Chris Baerwaldt pro něj zvolil místo velmi vzdálené od jeho rodného Illionois v USA, okraj západočeské vesničky Zhůř, vzdálené asi 20 km od Plzně.   

Svůj pivovar Chris Baerwaldt pojmenoval podle domovské adresy, i když pro něj byla tehdy ještě nevyslovitelná. Když se tomu někdo podivil, jen krčil rameny: „No a co, aspoň z toho mají lidi legraci.“

Malá velká Zhůř

Za čtyři roky se ale změnilo hodně. Malinká Zhůř se svou padesátkou obyvatel a ve Wikipedii uvedenou jedinou zajímavostí, památným stromem Zhůřským křemelákem, získala nový rozměr. Chrisova piva ve stylu amerického craftu, vařená autentickým způsobem, nenápadně, ale jistě vystoupala mezi českou pivovarnickou špičku. O Zhůřáku se mluví v Praze, Plzni i v Brně, jeho piva vyhrávají ceny, a na festivalech se okamžitě stávají středem pozornosti. Chris jako první zahraniční sládek získal Výroční cenu České a moravské akademie a stal se tak vedle věhlasného vídeňského restauratéra Karla Kolarika teprve druhým členem této instituce, který se narodil v zahraničí.

Nekončící příběh

Když Zhůřák oficiálně zahajoval výrobu, měl Chris ve svém pivovaru postaveném na rozlehlé zahradě u domu, jen to nejskromnější vybavení: 250litrovou varnu, tři 500litrové CK tanky, mlýnek na slad, malou chladničku a asi 30 sudů.

„To byl jen nutný základ,“ vzpomíná Chris, „k němu jsem pomalu pořizoval další vybavení, abych mohl vařit efektivněji a maximálně využil kapacitu pivovaru. Když se k tomu teď vracím, myslím, že další vybavení pivovaru přicházelo zhruba v následujícím pořadí: myčka sudů, další sudy, velká lednička, další sudy, dva 500litrové ležácké tanky, zase sudy a další sudy.“

Budování stále neskončilo. Nyní se Chris zabývá tím, jak zvětšit prostor skladu na obilí a způsobu, jak snadněji dostat rozdrcené zrní do varny.

Marcela Titzlová

Více v aktuálním čísle časopisu!