M_Vystrcil-WEB-kosile-prava-414

Bez řemeslníků, co vytváří hodnoty, to nešlo a nejde

10 otázek pro RNDr. Miloše Vystrčila, senátora za obvod Jihlava

původní rozhovor pro web Pivo, Bier & Ale

Senátor Miloš Vystrčil žije celý život v Telči. Jedno z našich nejkrásnějších měst najdete na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO spolu s Poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře nedaleko Žďáru nad Sázavou a Třebíče. Žádný kraj v České republice se nemůže pochlubit takovým počtem zapsaných míst v prestižním seznamu celosvětově respektovaných památek jako Vysočina. Přesto se paradoxně nezdá být z hlediska turistického ruchu v centru pozornosti.

Co pro vás osobně znamená město Telč?

V Telči od narození žiji, v Telči žili a podnikali moji předkové, v roce 1858 tady můj prapradědeček Josef Vystrčil první zakládal kotlářskou dílnu. Z Telče pochází moje manželka. Telč mě také naučila, že samotná krása a výjimečnost nemusí nic znamenat, pokud nedokážete  spolupracovat s dalšími lidmi, městy nebo obcemi a pokud vám chybí pokora.

Jaký význam v historii měst jako Telč, ale také Dačic, Slavonic sehrál rozvoj řemesel a jak ovlivnil úroveň života?

Rozvoj řemesel byl pro města zásadní. Nakonec, jak jsem již naznačil, můj prapradědeček byl kotlář a mědíkovec. Jako jeden z mála uměl ve své době spojovat různé kovy. Později jím založená firma Josef Vystrčil a syn vyráběla i zařízení pro pivovary. Tam, kde pracovali a žili dobří řemeslníci, tam města žila a prosperovala. Následně se dařilo i obchodu a službám. Ale bez těch, co vyrábějí, co vytváří hodnoty, to nešlo a nejde.

Jak by měl stát podporovat zachování tradičních řemesel a jejich spojení s konkrétním místem a regionem?

Skoro mám chuť napsat, že pro začátek by úplně stačilo, kdyby řemeslníkům stát přestal házet klacky pod nohy a nezatěžoval řemeslníky a další živnostníky zbytečnou administrativou a povinnostmi. Řemeslník nebo obecněji živnostník je zvyklý se postarat o sebe a o svoji rodinu sám, bez pomoci státu. Pokud by stát chtěl řemesla a řemeslníky podpořit, potom by pomohlo nastavit lepší podmínky pro výchovu učňů, především ve vazbě na existující potřeby jednotlivých oborů.

Naši předkové se v minulosti o sebe dovedli postarat a zanechali na řadě míst unikátní dědictví v podobě architektury nebo technologií. Jak vnímáte současnou atmosféru a prostředí pro rozvoj řemesel a podnikání?

Trochu jsem to již naznačil. Někdy mi připadá, jako by živnostníci včetně řemeslníků byli současnou vládou vnímáni skoro jako paraziti. Přitom je to právě střední stav, který dlouhodobě stát nezatěžuje, rychle se přizpůsobuje novým podmínkám, poskytuje nezbytné služby a vytváří významné hodnoty. Snaha je nahradit zaměstnanci a upřednostňovat velké firmy je hloupá a pro naše hospodářství, prosperitu a nakonec i společenskou stabilitu v naší zemi škodlivá.

Časopis Pivo, Bier & Ale vyhlásil v Senátu parlamentu České republiky během semináře Význam pivovaru v životě obce, města a regionu výsledky hlasování na téma Sedmero divů českého pivovarnického světa. Dva z nich se nacházejí v kraji Vysočina. Akciový pivovar Dalešice a Rodinný pivovar Bernard v Humpolci. Stejně jako u světového dědictví UNESCO se žádná jiný kraj v Čechách nebo na Moravě nemůže pyšnit podobným primátem. Každé z těchto míst má genius loci. Lze pro výběr těchto míst najít i exaktní vysvětlení?

Za úspěchy zpravidla vždy stojí konkrétní lidé. Platí to také pro Rodinný pivovar Bernard i Akciový pivovar Dalešice. Když se spojí odvaha, pracovitost s tradicí a kouzelnou atmosférou daného místa, potom je šance, že vznikne něco výjimečného. Na Vysočině máme to štěstí, že kouzelných míst máme možná více než jinde. Humpolec i Dalešice měly navíc štěstí, že přišli lidé, kteří se nebáli riskovat a přitom měli i dostatek fortele i schopností kouzelné prostředí, do kterého přišli, využít ve prospěch úspěchu svého podnikatelského záměru.

Seminář Význam pivovaru v životě obce, města a regionu pořádal Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, kde působíte jako předseda. Jak toto téma vnímáte?

Moje zkušenost je taková, že městské pivovary se zpravidla významně podílejí na rozvoji města, zejména potom v oblasti rozvoje kulturního života a s tím souvisejícího rozvoje cestovního ruchu. Proto jsme se rozhodli rozvoj pivovarnictví zejména ve spojitosti s regionálním rozvojem území, na kterém pivovary působí, podpořit.

Značky Dalešice i Bernard patří dlouhodobě mezi absolutní českou pivovarnickou špičku. Lze označit Vysočinu jako teritorium českého ležáku?

To je asi spíše otázka pro odborníka. Asi Vás nepřekvapím, když vám jako vysočinský patriot odpovím, že se tomuto označení rozhodně nebráním.

Mohou regionální pivovary přispět k rozvoji cestovního ruchu?

Již jsem o tom psal. Ano mohou a významně. Dokladem je například Akciový pivovar Dalešice nebo různé minipivovary v hospodách a restauracích.

Rád sportujete. Která místa na Vysočině máte nejraději, pokud jde o běh nebo jízdu na kole?

Na Vysočině je krásně všude. Je těžké si vybrat. Mám rád okolí Javořice, Křemešníku, Devíti Skal. Kouzelné je okolí Slavonic s novou cyklostezkou do Rakouska. Proběhnout se dobře můžete třeba i v okolí Jihlavy.

V minulých letech jste otevřel téma porovnání investic do stezek pro cyklisty a běžce popřípadě chodce. Do prvních se investují z veřejných prostředků nemalé částky, u druhých tomu tak není. Máte nějaký koncept, jak to změnit?

Od té doby jsem o tom mluvil na různých místech několikrát. Osobně si chodím sice ne úplně pravidelně zaběhat již více než 20 let. A zejména v poslední době běžců a běžkyň skutečně nebývale přibývá. Přesto nepozoruji, že by na to byla odpovídající reakce z hlediska značení nebo alespoň vytipování jak já říkám tzv. „běhostezek“ – tedy tratí určených a vyznačených jako vhodných pro rekreační běžce. Všichni, tak nějak počítají s tím, že si ten běžec vždy nějak poradí. Ona je to samozřejmě pravda, ale spousta lidí pak naprosto zbytečně běhá po asfaltem pokrytých cyklostezkách nebo silnicích či kostkách na různých chodnících apod. a přitom může v daném městě existovat celá řada okruhů nebo cest, které by byly pro běh mnohem vhodnější. Jen je vyznačit a zanést do map. Třeba se toho jednou někdo ujme.

Ptal se Pavel Borowiec