Přečtěte si

V této rubrice vám přinášíme zajímavé články a zajímavosti týkající se aktuálního dění okolo piva.

 

Degustace českých piv stylu IPA: Pivovar Antoš překvapil

 

Ke stylu India Pale Ale se chceme vracet pravidelně. Česká republika se totiž zařadila mezi státy, v nichž si získal výraznou pozici na trhu svrchně kvašených piv a jen málokterý minipivovar si troufne ze své nabídky IPA vynechat. V řadě případů dokonce tvoří podstatnou část sortimentu.

Již u minulých degustací jsme zdůrazňovali, že většina českých sládků používá receptury pro americkou verzi IPA, která se od anglické odlišuje podstatně výraznější vůní, hořkostí i obsahem alkoholu. Při posuzování není ani tak důležitá stupňovitost jako obsah alkoholu, a především jednotky hořkosti. Podle protokolu World Beer Cup začíná hořkost původní IPA na horní hranici ležáku 35 IBU a končí na 63 IBU, nová americká se pohybuje v rozmezí 50 až 70 jednotek IBU. Co se týká alkoholu, je rozdíl ještě markantnější, když 6,3 % až 7,6 % oproti 4,5 % až 7,1 % potvrzuje, že na ostrovech nemusí být IPA silnějším nápojem. Navíc si je potřeba uvědomit, že anglický sládek se bude držet spíše u dolní hranice původní verze a americký naopak u horní hranice takzvaného nového stylu.

Obci, kde spolupracuje starosta, učitel, hospodský a farář, se vždy daří, říká břevnovský opat

S představeným břevnovského kláštera Petrem Prokopem Siostrzonkem jsme se potkali přesně v den, kdy si změnil mailovou adresu z „převora“ na „opata.“ Byl totiž krátce předtím zvolen arciopatem našeho vůbec nejstaršího mužského kláštera u nás. Nebyla to však zdaleka jediná změna, která potkala Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a Markéty v roce 2017.

Vychází Kniha o pivu!

Kniha o pivu – Jak pivo poznávat, ochutnávat a párovat s jídlem

Pavel Borowiec, Marcela Titzlová

Svět se mění rychle. A svět piva v současné době nabírá ještě větší obrátky. Ještě před deseti lety znali Češi většinou jen český ležák. Dnes rozeznáváme ke stovce různých stylů, od českého ležáku velmi odlišných, mnohé z nich se k nám importují nebo je do svého repertoáru převzaly české pivovary.

Sbíráme pivní účtenky

V 62. čísle tohoto časopisu jsme si naznačili, že v minulosti se k zápisu konzumace v hospodách a restauracích mnohdy používaly zdrsněné hrany porcelánových tácků. K tomu už se ale vracet nebudeme, a naopak se vydáme do světa klasických konzumačních lístků, tedy papírových účtenek.

Velký den kamenického pivovaru

Průmyslový pivovar v Kamenici nad Lipou nahradil ten původní, umístěný ještě v renesančních prostorách, roku 1861. Jeho stavba tehdy trvala 18 měsíců. Současná rekonstrukce téměř celá proběhla během jednoho kalendářního roku.

Málokdo si dokáže představit, nakolik obtížný úkol představuje dokončení pivovaru s plánovanou kapacitou 30 000 hektolitrů, jestliže je určeno naprosto konkrétní datum. 28. říjen 2017 díky tomu vstoupí nejenom do historie malého městečka na pomezí Vysočiny a Jihočeského kraje, ale přidá další výraznou kapitolu nezávislému českému pivovarnictví. Obnova Pivovaru v Kamenici nad Lipou stála zatím zhruba 120 miliónů Kč.

Michal Rouč ředitelem Krušovic!

Ředitel a vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Michal Rouč střídá své působiště. Uspěl ve výběrovém řízení a od 1. října 2017 se stává ředitelem Královského pivovaru Krušovice. Jeho předchůdcem ve funkci byl Igor Mandryš, který se vrátil na rodné Slovensko a rozhodl se pracovat mimo pivovarnictví.

Pivovar Zhůřák slavil

Čtyři roky existence a padesátku různých piv má za sebou Pivovar Zhůřák. Jeho majitel a sládek Chris Baerwaldt pro něj zvolil místo velmi vzdálené od jeho rodného Illionois v USA, okraj západočeské vesničky Zhůř, vzdálené asi 20 km od Plzně.   

Svůj pivovar Chris Baerwaldt pojmenoval podle domovské adresy, i když pro něj byla tehdy ještě nevyslovitelná. Když se tomu někdo podivil, jen krčil rameny: „No a co, aspoň z toho mají lidi legraci.“

Příběhy tisíce a jedné chuti piva

Tvář pivovaru tvoří zpravidla majitel nebo sládek. V oboru pivovarnictví však působí i řada dalších odborníků, jejichž identita zůstává milovníkům piva nebo i konkrétní značky skrytá. Navzdory tomu, že každému návštěvníkovi výčepu nebo pivnice by mohli sdělit nečekané množství informací.

Žádný větší pivovar se dnes totiž neobejde bez profesionálů, kteří prošli náročným školením pro rozpoznání vůní a chutí, které do piva patří nebo nepatří. Končí závěrečnou zkouškou – pokud v  ní neuspějete, ztrácíte možnost rozhodovat o  jednotlivých krocích při výrobě piva nebo se zúčastnit hodnocení piva po stočení. Když splníte podmínky, získáte nejenom novou odbornost, ale také kus pivovarské cti. K ní totiž neodmyslitelně patří, jestli skutečně rozeznáte správně uvařené pivo od průměrného nebo špatného.

Pivovar jako originál

Společnost Destila patří k největším výrobcům pivovarů v České republice. Zařízení této značky najdeme nejen v Úněticích, ale také ve francouzském Carcassonnu, finském Lahti, ruském Krasnojarsku nebo škole Enilbio ve francouzském městě Poligny. Výbornou pověst si vytvořila v Petrohradu, kde během posledních deseti let realizovala 16 zakázek od minipivovarů až po průmyslový pivovar Sverdlovo s výstavem 30 000 hektolitrů. V současnosti se připravuje na stavbu varny i ležáckého sklepa Pivovaru Kamenice nad Lipou. U nás i ve světě se v současnosti vaří pivo ve více než sedmdesáti pivovarech Destila. Na naše otázky odpovídá Tomáš Hořava, jednatel společnosti Destila.

Teplický Monopol: Znovuobjevená noblesa

Slovo monopol znamená výhradní právo rozhodovat a jednat. Teplický pivovar Monopol má výhradní právo na hrdost za způsob, jakým dokázal oživit jednu z nejpozoruhodnějších budov ve městě. Sládkovi, v tomto případě paní sládkové Martině Valterové, se od varny nabízí zřejmě nejkrásnější výhled ze všech našich pivovarů. A kromě toho vidí i na kapesní pekárničku, díky níž může zdejší restaurace hostům k domácím pivům nabízet i domácí chléb nebo bulky na hamburgery, ale také prvotřídní zákusky. Zdejší větrník loni zvítězil v soutěži Regionální potravina Ústeckého kraje.

Zrozen z ohně, zušlechtěn chladem

Vaření piva se stejně jako jeho čepování tradičně spojuje s ušlechtilými materiály. Měděné povrchy varny, nerezová ocel, naprosto průsvitné sklo nebo v současnosti také čedič. V řadě českých pivovarů jej najdeme stále častěji, protože nedaleko Mariánských Lázní sídlí celosvětově největší výrobce dlaždic a soklů pro zatěžované podlahy. Mají nejenom vynikající vlastnosti, ale každá dlaždice působí z estetického hlediska jako originál.

Jan Lumbert: Moje volba je nefiltrovaná 10°

Jan Lumbert, sládek únětického pivovaru, se narodil přímo v Úněticích. Když se učil v Měšťanu sladovníkem a sládkem, míjel každý den zavřený pivovar. Netušil, že jednou bude snít o tom, aby se v něm postavila nová varna. Dnes pro ni má jako sládek i vyhlédnuté místo v prostoru bývalé kotelny. Únětický pivovar by novou varnu potřeboval, málokde se vaří díky neustálé poptávce tak často.

Nový Zéland: Cesta k jezeru pivních divů

Pro pivní kulturu Nového Zélandu platí: čím drzejší, šílenější pivo, jeho název, etiketa a lahev, tím lépe. Protože kvalita je tu skoro samozřejmpstí. A je při tom vidět, že pivo tu vaří, čepují i pijí hlavně mladí.

Tři hodiny letu z Melbourne nás přenesly do jiného světa  –  místo letní výhně jen 13°C, vítr a déšť. Byli jsme tři kamarádi a před námi pár dnů objevování Severního ostrova, tamější přírody a pivovarů. Kolik jich navštívíme, jsme ovšem ponechali tak trochu náhodě.

Počernický pivovar: Zároveň v Praze i na vesnici

Počernický dvůr s čerstvě obnoveným pivovarem patří k nejnovějším a zároveň nejslibnějším výletním cílům milovníků piva a dobré gastronomie vůbec. Takových míst na okraji Prahy, kde se potkává příroda s historií, lze sem pohodlně dorazit z centra vlakem a vzít s sebou i děti, aniž by se nudily, mnoho není.

Společnost Davida Karocha se postupně ujala celého historického souboru staveb v Dolních Počernicích. Nejprve byla před deseti lety v  budově bývalé traktorové stanice JZD otevřena restaurace Léta Páně, pak hned následovaly další úpravy. „S pomocí úřadu městské části a dotací jsme uskutečnili obnovu první části poměrně rozlehlého areálu a  vybudovali parkoviště, ale tím dotace skončily a zbytek už jsme celý financovali sami,“ vzpomíná David Karoch. „V bývalém mlýně jsme otevřeli italskou restauraci Al Mulino a dávno nefunkční pivovar se přímo nabízel k tomu, abychom v  něm znovu začali vařit pivo. Sice bylo jasné, že půjde o menší pivovar, ve kterém nedosáhneme původního výstavu, ale zato jsme byli rozhodnutí zachovat budově co nejvíce její původní ráz. Pozdně barokní stavení s  různými pozdějšími přestavbami se k tomu výborně hodilo. Zůstaly tu dochované unikátní ledové sklepy a  další stavební prvky, římsy, klenby, ostění, litinové sloupy a  komíny. Měděnou varnu jsme umístili přímo do otevřeného prostoru pivovarského šenku.“

Kutnohorská legenda se vrací

Pivovar Kutná Hora prošel klíčovou přestavbou v roce 1864, kdy zavedení parního pohonu umožnilo průmyslovou výrobu. Zároveň byly výrazně rozšířeny sklepy a spilky a sladovna získává „anglický“ hvozd. Těsně před přelomem nového století modernizace pokračovala stavbou nové varny, parního kotle, a dokonce i chladicího kompresoru poháněného rovněž párou. Všechny tyto investice přispěly k tomu, že výstav dosáhl 20 000 hl piva ročně. Již tehdy neslo pivo jméno Dačický a mělo svou pověst i kvalitu, potvrzenou medailí na Mezinárodní výstavě v Bruselu v roce 1906.

Degustace zahraničních ležáků: Tak trochu zbytečný nákup

Tesco v poslední době rozšiřuje výběr zahraničních potravin a nápojů způsobem, který řada zákazníků ocení. Bohužel se to netýká piva. Tam mají nákupčí tohoto řetězce šťastnou ruku při výběru českých ležáků a speciálů, ale jakmile přijde na řadu export z jiných evropských zemí, daří se jim pořizovat chuťově prázdné a nezajímavé produkty, které během ochutnání převážnou většinu českých milovníků piva zklamou. Jejich nákup budou považovat za zbytečný.

Celý článek z časopisu ve formátu PDF k přečtení zde: 6517_degustace

Pět tajných pivních tipů

Pět tajných pivních tipů

Amsterodam, Mnichov, Dublin, ale také Bamberg, Gent nebo Brno. O známých městech, kam má smysl jezdit na pivo, píšeme již šest let. Proč si letos nevyrazit do míst, která nejsou tak vyhlášená, ale přesto se tam možná vaří stejně dobré, popřípadě lepší pivo než v místech opředených někdy v minulosti legendou, ale dnes již spíše převládající komercí.

ANKETA: České čepované pivo nikdy nepiješ sám

Řadu věcí jsme u nás zvyklí brát jako samozřejmost a jejich hodnotu si uvědomíme až díky události, která zpravidla proběhne v zahraničí. V loňském roce takováto situace nastala ve spojení s prodejem Plzeňského Prazdroje. Šlo o tak vysokou částku, že se nad celou transakcí nejrůznějším způsobem zamýšlela podstatná část společnosti.

Tim Webb objevil pro svět belgické pivo, ale zajímá ho i český ležák

Tim Webb patří k předním osobnostem světové pivní scény. Respekt si získal především svými knižními publikacemi, z nichž ta patrně nejslavnější spatřila poprvé světlo světa v roce 1992. Byla to kniha Good Beer Guide Belgium a Timovi vynesla potlesk za to, jak důstojně navázal na legendárního Lovce piv Michaela Jacksona a vrátil Belgii na pivní mapu světa. Průvodce dobrými pivy Belgie už se dočkal sedmého vydání a my jsme se sešli dost krátce poté, co bylo na trh uvedeno sedmé vydání další Timovy knihy, The World Atlas of Beer, na které spolupracuje od počátku s Kanaďanem Stevem Beaumontem.

Degustace jako zážitek

Mezinárodní degustační soutěž Brussels Beer Challenge vznikla v roce 2012. Ačkoli má přímo v názvu hlavní město Belgie, konala se v něm teprve podruhé. Druhý ročník totiž hostilo město Lutych, třetí Lovaň a čtvrtý Antverpy.

Jaký k tomu byl důvod? Organizátoři nechtěli vytvořit jednu z dalších soutěží, ale především událost, která zosobňuje nezaměnitelnou kulturu výroby a pití piva v Belgii. Během pěti let se jim to skutečně podařilo.

V žádné jiné porotě evropských soutěží nenajdete tak vysoký počet autorů knih o pivu, šéfredaktorů časopisů na toto téma nebo erudovaných pivních sommeliérů. Prakticky každý z osmdesáti porotců má za sebou vydání publikace nebo řady článků pro tisk. Převážná většina dokáže pivo prezentovat pro veřejnost na veletrzích, festivalech nebo i vlastní akcích.

Když se císař stane hospodským

 

Na rakouském panovnickém dvoře se vždy konala řada slavností a zábav, ale jejich velkolepost vrcholila v době baroka. Tehdy si získaly velkou oblibu takzvané Velké hospody, kde se na jednu noc císař s císařovnou se stali hostinskými.

Samozřejmě ani jeden z nich neběhal do sklepa pro džbány s  vínem a  pivem ani neutíral stoly. Jak vzpomíná očitý účastník J. B. Küchelbecker roku 1730: „Při téhle záležitosti se užije hodně legrace. Císařská Výsost jde příkladem, když prochází mezi stoly v převlečení za hostinského a od začátku do konce zvedá náladu tancem a jinými kousky.“

Bez řemeslníků, co vytváří hodnoty, to nešlo a nejde

10 otázek pro RNDr. Miloše Vystrčila, senátora za obvod Jihlava

původní rozhovor pro web Pivo, Bier & Ale

Senátor Miloš Vystrčil žije celý život v Telči. Jedno z našich nejkrásnějších měst najdete na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO spolu s Poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře nedaleko Žďáru nad Sázavou a Třebíče. Žádný kraj v České republice se nemůže pochlubit takovým počtem zapsaných míst v prestižním seznamu celosvětově respektovaných památek jako Vysočina. Přesto se paradoxně nezdá být z hlediska turistického ruchu v centru pozornosti.