Přečtěte si

V této rubrice vám přinášíme zajímavé články a zajímavosti týkající se aktuálního dění okolo piva.

 

Počernický pivovar: Zároveň v Praze i na vesnici

Počernický dvůr s čerstvě obnoveným pivovarem patří k nejnovějším a zároveň nejslibnějším výletním cílům milovníků piva a dobré gastronomie vůbec. Takových míst na okraji Prahy, kde se potkává příroda s historií, lze sem pohodlně dorazit z centra vlakem a vzít s sebou i děti, aniž by se nudily, mnoho není.

Společnost Davida Karocha se postupně ujala celého historického souboru staveb v Dolních Počernicích. Nejprve byla před deseti lety v  budově bývalé traktorové stanice JZD otevřena restaurace Léta Páně, pak hned následovaly další úpravy. „S pomocí úřadu městské části a dotací jsme uskutečnili obnovu první části poměrně rozlehlého areálu a  vybudovali parkoviště, ale tím dotace skončily a zbytek už jsme celý financovali sami,“ vzpomíná David Karoch. „V bývalém mlýně jsme otevřeli italskou restauraci Al Mulino a dávno nefunkční pivovar se přímo nabízel k tomu, abychom v  něm znovu začali vařit pivo. Sice bylo jasné, že půjde o menší pivovar, ve kterém nedosáhneme původního výstavu, ale zato jsme byli rozhodnutí zachovat budově co nejvíce její původní ráz. Pozdně barokní stavení s  různými pozdějšími přestavbami se k tomu výborně hodilo. Zůstaly tu dochované unikátní ledové sklepy a  další stavební prvky, římsy, klenby, ostění, litinové sloupy a  komíny. Měděnou varnu jsme umístili přímo do otevřeného prostoru pivovarského šenku.“

Boduje Barborka

Původní myšlenkou bylo postavit jen opravdu miniaturní pivovar, ale pak si David Karoch spočítal, že v tom případě by produkce nestačila zásobit ani devět restaurací, které jeho firma v Praze provozuje, včetně oblíbené Babiččiny Besedy v  Klánovicích nebo velké restaurace v Hybernské ulici. Ukázalo se, že optimální bude začít vařit 1600 hl s tím, že maximum může být až 3500 hl ročně. V současné době výstav dosáhl 2100 hl. Varnu, která má objem 1500 l, obhospodařuje od letošního roku mladý sládek Jiří Trenčínský, který teprve před několika lety ukončil školu kvasných technologií v Podskalské. Přibyli k němu další dva mladí praktikanti a společně mají před sebou jeden úkol – zajistit, aby bylo co pít po celé léto. Nejlepším způsobem, jak si z  počernických piv vybrat to pravé, je vyzkoušet nejprve degustační prkénko se šesti pivními vzorky v malých skleničkách a pak teprve objednávat „ve velkém“. Velmi Počernický pivovar: Zároveň v Praze i na vesnici Marcela Titzlová oblíbený je zdejší světlý ležák Počernická jedenáctka a hned po něm následuje tmavá třináctka Barborka nazvaná podle zdejší patronky sv. Barbory. Je méně sladká, než bývá zvykem, s  příjemnými kávovými tóny. Na teplé jarní dny se hodí osvěžující grepová „cykloosmička“, své fanoušky mají i střídající se IPA a APA. Podle staré receptury se vaří dvakrát do roka už dost silný polotmavý speciál, patnáctka Počernický Magnát, nejsilnější pivo přijde podle zdejšího pivního kalendáře na řadu o adventu.

Více v aktuálním 66. čísle našeho časopisu!

Světový veletrh pro nápojový průmysl drinktec 2017

Tisková zpráva drinktec

 

Světového veletrhu pro nápojový průmysl a průmysl liquid-food“ se zúčastní na 1.600 vystavovatelů

Rekordní účast na veletrhu drinktec 2017

V září 2017 se veletrh drinktec bude moci pochlubit nejvyšší účastí za svou více než šedesátiletou historii. Očekává se, že „Světového veletrhu pro nápojový průmysl a průmysl liquid-food“, který se bude konat od 11. do 15. září 2017 v Mnichově, se zúčastní na 1.600 vystavovatelů. Poté co došlo k integraci SIMEI, což je přední evropský veletrh výrobků a technologií pro vinařský průmysl a lahvování, vzroste celková plocha veletrhu na 150.000 metrů čtverečných.

drinktec je největší veletrh pro nápojový průmysl a průmysl liquid-food a jde o největší světové setkání tohoto sektoru – svého druhu světový summit. Svou prezentaci na veletrhu drinktec 2017 bude mít každý, kdo má v daném sektoru co říct, ať už jde o malé rodinné firmy nebo globální hráče. Vystavovatelé představují celý procesní řetězec: od výroby, plnění a balení nápojů a produktů liquid food až po marketing – včetně dodavatelů surovin, přísad do nápojů a logistických řešení. Veletrh drinktec 2017 představí zejména tyto hlavní výstavní sekce: zpracovatelství; přepravní nádoby a obalové materiály; plnicí a balicí technika; suroviny a přísady; automatizace; energetické systémy; PET technologie; vybavení pro restaurace a catering; propagace prodeje a marketing.

Plánek výstaviště

Představení inovací a velkolepé expozice

Veletrh drinktec je považován za platformu pro inovace. V Mnichově jsou poprvé k vidění nejnovější řešení a celé systémy – a to je hlavní přednost veletrhu, jenž je také známý velkolepými expozicemi jednotlivých vystavovatelů. Když je potřeba u globálního publika zanechat dostatečný dojem, téměř nic pro ně není nemožné. Ve výstavních halách jsou například postavené plnicí a balicí linky všech druhů (od jednoduchých až po technologicky vyspělé), na dopravnících putují lahve, můžete naživo sledovat zrod novátorských PET lahví – jako kdybyste navštívili skutečnou továrnu. A to vše mohou návštěvníci veletrhu zhlédnout po celých pět dní, kdy bude veletrh otevřen pro veřejnost.

SIMEI@drinktec

V roce 2017 se poprvé v historii SIMEI stane integrovanou součástí veletrhu drinktec (viz také tiskovou zprávu na toto téma ze dne 6. srpna 2015). SIMEI@drinktec, organizovaný organizací Unione Italiana Vini (UIV), bude mít prostor v halách C2 a C3. Spektrum produktů a technologií na veletrhu drinktec se nyní rozrůstá o veškeré oblasti výroby vína. Tím vzniká naprosto jedinečná platforma pro vinaře z celého světa, která však nepokrývá pouze vše spojené s vínem, ale návštěvníkům také nabízí pohled do jiných oblastí, když například představí novinky na poli pivovarnictví. Pro vystavující na veletrhu drinktec, z nichž asi 60 procent také nabízí řešení v oblasti výroby vína, je SIMEI šancí oslovit ještě větší množství potenciálních zákazníků. A na oplátku mohou vystavující na SIMEI@drinktec prezentovat svou nabídku globálnímu publiku. SIMEI si zachová dvouletý cyklus, místo konání se však v budoucnu bude střídat mezi Itálií a Mnichovem.

oils+fats – Home&Craft

Hala C1 na veletrhu drinktec hostí sekci oils+fats (oleje a tuky), jediný evropský specializovaný veletrh olejářského a tukového průmyslu. Padesát vystavovatelů zde bude prezentovat své systémy, komponenty a pomocné materiály na výrobu a zpracování jedlých olejů, tuků a lubrikantů – a to společně s řešeními pro suroviny a kontrolu kvality. V hale C1 bude také umístěna nová sekce Home&Craft (domov a řemesla), která představí technologie a výrobky pro domácí vaření piva a mikropivovary. Expozice v hale C1 dovrší speciální a mezioborové procesní technologie pro nápojový průmysl a průmysl liquid-food.

PRO FachHANDEL

Poprvé je součástí veletrhu drinktec 2017 také PRO FachHANDEL, hlavní veletrh německých odborných firem v oblasti nápojů a spotřebního zboží. PRO FachHANDEL bude umístěn v hale B0 a foyeru ICM – Internationales Congress Center, jež sousedí s mnichovským výstavištěm. Pro výrobce nápojů, kteří navštíví veletrh drinktec, představuje tato obchodní výstava vhodnou příležitost k navázání spolupráce s obchodními partnery při vstupu na německý trh. PRO FachHANDEL proto ideálně doplňuje a rozšiřuje nabídku veletrhu drinktec.

drinktec2013_Marketing

Více než 70.000 obchodníků z celého světa

Na veletrh drinktec 2017 zavítá více než sedmdesát tisíc obchodníků z celého světa a všech oblastí nápojového průmyslu. Více než dvě třetiny návštěvníků pocházejí ze zahraničí. Veletrh drinktec je určen pro celé toto hospodářské odvětví: pro odborníky z oblasti nealkoholických nápojů a ovocných šťáv, pivovary, producenty minerálních vod, mlékárny, segment vín a sektů, ale také lihovary či velko- a maloobchod nápoji. Největší část návštěvníků představují zaměstnanci výrobních úseků a ředitelé a manažeři firem. Lákadla veletrhu drinktec také objevili zástupci oddělení marketingu a odbytu, kteří sem přijíždějí, aby se poučili o posledním vývoji a nejnovějších trendech. V roce 2013 tato skupina návštěvníků čítala 12 tisíc osob, letos se očekává další nárůst.

Hlavní témata
Hlavní témata veletrhu drinktec 2017, jež jsou pokryta ve všech výstavních halách a zasahují do téměř všech sekcí, jsou tato: účinnost v oblasti energií a zdrojů, hospodaření s vodou a energiemi, hygiena a bezpečnost výrobků a optimalizace postupů a flexibilita (viz také zvláštní tiskovou zprávu, která je k dispozici na webu www.drinktec.com).

Hlavní body doprovodného programu

  • Speciální prostor pro nové koncepty v oblasti nápojů (Special Area New Beverage Concepts), hala B1: Ve speciálním výstavním prostoru v hale B1 budou své nové produkty a řešení představovat výrobci a dodavatelé sladidel, barviv, přísad, aditiv a ochucovadel, ošetřujících a zlepšujících činidel a receptur. Tento speciální prostor má otevřený a interaktivní design, v němž si vývojoví pracovníci, manažeři značek, ale také marketéři a nákupčí budou moci sami vyzkoušet nové přísady a nápojové koncepty a také u dodavatelů aromat hledat nové nápady.
  • Innovation Flow Lounge (IFL): Po velmi úspěšné premiéře v roce 2013 bude IFL pokračovat i v letošním roce, avšak s novou koncepcí: špičkoví odborníci budou diskutovat o aktuálních tématech, jež jdou důležité pro budoucnost odvětví v oblastech inovací výrobků, obalových materiálů, ale také marketingu. Sekce IFL a Speciální prostor pro nové koncepty v oblasti nápojůbudou sdílet jeden prostor tak, aby témata týkající se nových konceptů v oblasti nápojů, jako jsou přísady a nápady, mohla být také řešena v rámci IFL. Innovation Flow Loungeje zaměřena na manažery produktů, značek a inovací, jakož i na řídící pracovníky a manažery v oblasti marketingu a odbytu. Díky interaktivní koncepci s různými akčními moduly se do popředí vždy dostane výměna názorů a budování kontaktů, například v přilehlém baru.
  • drinktec Forum: Fórum umístěné v Hale A2 bude po celých pět dní veletrhu věnováno klíčovým problémům, jež se týkají budoucnosti odvětví. Nezávislí odborníci z oblasti výzkumu a výroby budou odpovídat na dotazy a prezentovat novátorské koncepce a praktická řešení. Hlavními tématy budou technologie, výrobní procesy a automatizace. Ve spolupráci s německou asociací mlékárenského průmyslu (Zentralverband Deutscher Milchwirtschaftler) bude poslední den veletrhu věnován tématu mléka. Všechny přednášky budou simultánně tlumočeny (němčina-angličtina). V pondělí bude Fórum věnováno kariérnímu dni pro budoucí profesionály v oblasti nápojů: young_talents@drinktec.
  • place2beer: Jde o další rozšíření Místa setkávání sládků (Brewers’ Meeting Place), jež se poprvé objevilo na veletrhu drinktec 2013. Letos bude place2beer, umístěné v Hale B1, jistě představovat velký magnet pro pivovarníky, milovníky zlatavého moku a všechny ty, kdo s ním přicházejí do styku. A bude zde mnoho k vidění: Milovníci piva mohou zdarma ochutnat piva z celého světa a zjistit vše o posledním vývoji v oblasti chmele, sladu a kvasinek, zatímco sami budou zkoumat či ochutnávat tyto produkty. Úspěšní sládci budou v rámci ochutnávek vyprávět o své práci a prezentovat její výsledky. A start-upy budou mezinárodnímu publiku představovat své novátorské nápady. Mimo to bude společnost William Reed Business Media organizovat přednášky a panelové diskuse na zajímavá témata, například jídlo a pivo, ženy a pivo, oblíbené druhy piva, balení a budování značky a podobně.
  • Soutěže a slavnostní předávání cen: drinktec 2017, to je také mnoho soutěží a předávání cen. Den před začátkem veletrhu se bude konat Mistrovství světa pivních sommelierů, které pořádá institut Doemens. Proběhne také soutěžní klání nejlepších světových piv o titul „European Beer Star“, jež zaštiťuje organizace soukromých bavorských pivovarů (Private Brauereien Bayern e.V.) a na veletrhu drinktec proběhne podruhé. Na veletrhu budou také předány ceny „Beverage Innovation Awards“ pro kreativní a novátorské nápady. Pořadatelem je Foodbev Media.
    drinktec 2013_European Beer Star

 

Další informace o doprovodném programu:

www.drinktec.com/Rahmenprogramm

Všeobecné informace o veletrhu drinktec: www.drinktec.com

Vaše tiskové kontakty pro veletrh drinktec 2017:

Johannes Manger a Isabella Lauf

Tel. (+49 89) 949-21482 / 21487

e-mail: Johannes.Manger@messe-muenchen.de

Isabella.Lauf@messe-muenchen.de

Další informace o Výstavišti Mnichov:

www.messe-muenchen.de

Kutnohorská legenda se vrací

Pivovar Kutná Hora prošel klíčovou přestavbou v roce 1864, kdy zavedení parního pohonu umožnilo průmyslovou výrobu. Zároveň byly výrazně rozšířeny sklepy a spilky a sladovna získává „anglický“ hvozd. Těsně před přelomem nového století modernizace pokračovala stavbou nové varny, parního kotle, a dokonce i chladicího kompresoru poháněného rovněž párou. Všechny tyto investice přispěly k tomu, že výstav dosáhl 20 000 hl piva ročně. Již tehdy neslo pivo jméno Dačický a mělo svou pověst i kvalitu, potvrzenou medailí na Mezinárodní výstavě v Bruselu v roce 1906.

CD 05-09 CD 05-03

V roce 1953 byl pivovar znárodněn a dalších téměř 40 let byl součástí státních podniků. Když se oprostíme od politiky, pivovar za tuto dobu opět o něco narostl – přibyla nová filtrace piva, modernizované stáčení nebo chlazení. V roce 1964 padla stotisícová hranice ročního výstavu, v roce 1992 je to už 250 000 hl piva. Pivovar následně provozovala skupina Drinks Union, která se v červenci 2008 stala součástí koncernu Heineken. V červnu 2009 táž společnost oznámila, že pivovar v Kutné Hoře zavírá.

CD 05-06CD 05-07

Znovuotevření v dubnu 2017

Červen 2009 se tak zapsal do srdcí kutnohorských patriotů černým písmem. Z pivovaru sice byla odvezena veškerá technologie a objekt postupně chátral, naděje na to, že bude znovu sloužit svému účelu, neumírala. V květnu roku 2015 ho však město Kutná Hora prodalo firmě Real Estate, která se touto transakcí zavázala pivovar rekonstruovat a znovu v něm vařit pivo. Proč by také ne, když se jí podařilo v roce 2010 opravit a znovu zprovoznit Zámecký pivovar Břeclav. A tak byl Měšťanský pivovar Kutná Hora opět na světě a v únoru letošního roku uvařil svou první várku.

rmuto mladinova kad PO

Návrat kutnohorského piva do místních hospod a restaurací přivítali místní milovníci piva radostně. O prvním víkendu 7.–9. dubna se Kutná Hora čepovala v celkem 15 podnicích a v některých zásoba vydržela pouze na první večer.

 

Krest piva Kutna Hora_starosta_baronka a emeritni sladkova

Tradiční desítka a český ležák

O výběr piv do nového sortimentu Měšťanského pivovaru Kutná Hora se postarali sládek Jakub Hájek (pivovary Břeclav a Vyškov) a ředitel Miloš Hrabák. Jako první se na trhu objevila trojice světlých spodně kvašených piv. Jejich názvy jsou inspirované hornickou historií města – Bronzová 10, Stříbrná 11 a Zlatá 12. Všechny vařené na danou stupňovitost, tradičním způsobem a z českých surovin. Etikety odkazující na lokální architektonickou tradici jsou dílem uherskobrodského studia Bizmark.

Pivo Kutná Hora se může pochlubit kmotry, kteří mu popřáli na cestu světem jen to nejlepší. Bronzovou Desítku na varně pivovaru má kmotru v paní Kateřině Daczické, nositelce rodového jména Dačický, u Stříbrné Jedenáctky naplnila úlohu ochraňovatele a rádce Růžena Jiránková, emeritní sládková kutnohorského pivovaru, která se podílela i na její receptuře. Kmotrem Zlaté Dvanáctky se stal starosta města Kutná Hora pan Martin Starý.

Pivo z Měšťanského pivovaru Kutná Hora se prodává v čepované i lahvové verzi o obsahu 0,5 l s běžným, ale v budoucnu také s pákovým uzávěrem. Kromě obchodů a restaurací bude v nadcházející letní sezoně k ochutnání také na různých open-air akcích. Nejdůležitější z nich se stanou Slavnosti piva Kutná Hora 20. května, které proběhnou přímo v loreckém pivovaru. Při této příležitosti si návštěvníci poprvé prohlédnou novou varnu i další prostory znovuotevřeného pivovaru.

Zajímá vás více o pivovaru v Kutné hoře? Zakupte si a přečtěte si v 66. čísle!

Prague Homebrewing Competition 2017

Pro vítěze dnešní domovarnické soutěže Prague Homebrewing Competition 2017 v Praze poskytujeme tři dárkové předplatné našeho časopisu.

poukaz na předplatné 2017

Výsledky soutěže:

 

Absolutní vítěz / Best of Show:
Weizenbock – František Rezek
Kategorie 10C – Weizenbock (pšeničný bock)
1. František Rezek
2. Lukas Zembery
3. Evan Rail
Kategorie 3C – Czech Amber Lager (Český polotmavý ležák)
1. Michal Hatala
2. Petr Měrka
3. Miroslav Černý
Kategorie 21B – Black IPA (černá IPA)
1. Lukas Zembery
2. Martin Urban
3. Jiří Matocha

Pozor, soutěž! Hledá se: NEJlepší hospodská fotka!

Přátelé, pohoda, radost. Dobrá hospoda, dobré pivo, dobrá muzika.

Okamžiky, které si pamatujeme celý život, jsou vzácné. Nejčastěji nám je zakonzervují právě fotky, ať už černobílé s nostalgicky olámanými okraji nebo mobilní selfíčka. Někde byla skvělá zábava, někde se hrály karty, jinde muzika. My si chceme tentokrát spolu s vámi připomenout ty nejlepší chvíle, které jste zažili anebo právě zažíváte ve své oblíbené hospodě. Byli tam přátelé, pohoda, radost? Dobré pivo, možná muzika… Prostě dobrá hospoda. Proberte krabice se starými fotkami anebo vezměte do ruky mobil hned dnes večer. Pošlete nám snímek ze své oblíbené hospody, ať už je dávno zaniklá, anebo ji právě otvírají. Fotografie vystavíme na našem facebooku a proběhne hlasování o tu nejlepší z nich. Zvítězí ta, která získá nejvíc lajků, prostě bude ta NEJpohodovější, NEJpřátelštější, NEJradostnější.

U každého snímku uveďte jeho stručný název, název hospody, kde byl pořízen, a datum (alespoň přibližné), kdy byl pořízen. Pokud nejste vy osobně autorem fotky a znáte ho, uveďte i jeho jméno. Pokud se k fotce váže zajímavý příběh, připojte i ten. A pak už jen hlasujte na našem facebooku. Nejlepší snímky otiskneme v časopisu a vítěz získá hlavní cenu: sud českého ležáku. Protože, jak už víte, hlavním tématem 7. ročníku Pivo, Bier & Ale je čepované pivo. A čepované pivo nikdy nepiješ sám!

Fotky posílejte na adresu

soutez@pivobierale.cz

Degustace zahraničních ležáků: Tak trochu zbytečný nákup

Tesco v poslední době rozšiřuje výběr zahraničních potravin a nápojů způsobem, který řada zákazníků ocení. Bohužel se to netýká piva. Tam mají nákupčí tohoto řetězce šťastnou ruku při výběru českých ležáků a speciálů, ale jakmile přijde na řadu export z jiných evropských zemí, daří se jim pořizovat chuťově prázdné a nezajímavé produkty, které během ochutnání převážnou většinu českých milovníků piva zklamou. Jejich nákup budou považovat za zbytečný.

Celý článek z časopisu ve formátu PDF k přečtení zde: 6517_degustace

Zahraniční ležák z nabídky Tesco mají nejenom cizí vůně a chutě, ale také označení, které neodpovídá české státní normě. San Miguel Premium Especial original lager beer uvádí na obalu označení „ležák – extra strong“. Podle českého standardu by se tím řadil do kategorie ležáků, ale obsah alkoholu 5,4 % i další uvedené informace „Especial“ a „extra strong“ však naznačují, že jde o speciální pivo. Výrobce projevil elementární neznalost českých předpisů. Nejhorším pivem se stal ležák Žatecký Gus nadnárodní společnosti Carlsberg. Nepřekvapilo nás to, protože špatné hodnocení si odnesl i z degustace, která otevřela téma, jestli některé ruské pivovary záměrně nevaří pod označením „české“ špatná piva. Důvodem může být snaha o poškození originálních českých piv, která jim na tamějším trhu tvrdě konkurují ve vyšších cenových kategoriích prémiových ležáků. Zlé tušení dostává bohužel velmi reálný rámec, a o to větší škoda je, že si Carlsberg pojistil koupí firmy Žatecký pivovar, spol. s r. o., právo vařit pivo s označením „žatecké“. Dnes je již jeho stoprocentním majitelem. Dovozcem litrových plechovek je společnost World Contract. Na obalu se nešetří českými nápisy, byť s poněkud lámanými překlady včetně gramatických chyb (např. svařeno s aromatickými žateckým chmelem z česka). To vše pod pérovkou se siluetami architektonických dominant města Žatce. Nedůstojné, odpudivé a svým způsobem urážející pro světově známé město, které získalo i ocenění jako jeden ze Sedmera divů českého pivovarského světa.

Pavel Borowiec

Pět tajných pivních tipů

Pět tajných pivních tipů

Amsterodam, Mnichov, Dublin, ale také Bamberg, Gent nebo Brno. O známých městech, kam má smysl jezdit na pivo, píšeme již šest let. Proč si letos nevyrazit do míst, která nejsou tak vyhlášená, ale přesto se tam možná vaří stejně dobré, popřípadě lepší pivo než v místech opředených někdy v minulosti legendou, ale dnes již spíše převládající komercí.

Antverpy

V největším vlámském městě najdete na rozdíl od turistických Brugg a permanentně pulzujícího Bruselu klid. Antverpy nabídnou pestrou ukázku architektury od mohutné gotické katedrály přes renesanční radnici až po dům Guiette od architekta Le Corbusiera. Vedle nich pevnost Het Steen, jeden z prvních evropských mrakodrapů de Boerentoren nebo unikátní botanickou zahradu Plantentuin. V Middelheim Museum uvidíte 200 soch umístěných volně v přírodě na pozemku větším než 25 hektarů. Antverpy jsou na rozdíl od Bruselu především městem světlého a polotmavého ale. Zdejší pivovar De Koninck vaří od roku 1833. V roce 2010 se stal součástí společnosti Duvel Moortgat. Ve stálém sortimentu má tři piva. Jantarový ale De Koninck se pije čepovaný z typického poháru, kterému se říká „bolleke“. Chmelí se výhradně žateckým chmelem. Může se pochlubit masivní krémovou pěnou a dobrou pitelností. Triple d’Anvers lze ale. Do slabšího světlého ale Wild Jo se používá nově chmelení za studena. Ve všech případech jde o velmi dobrá piva.

V centru města najdete řadu beer café. Nejznámější z nich je Kulminator, svého času považovaný za jeden z nejlepších pivních barů na světě s respektovaným archivem nejrůznějších ročníků silných ale. Jde však o typický podnik pro cizince. Mě osobně však k posezení a pití piva vždy více lákal Het Oud Arsenaal jako autentický belgický pivní bar s pěticí kohoutů čepovaných piv včetně De Koninck, a to i navzdory dost nemožné otvírací době. Působivou atmosféru má i Paters Vaetje v bezprostřední blízkosti katedrály. Zvláštností je pivní bar pouze s několika židlemi Miniatuurke. V roce 2016 se v ulici Rotterdamstraat 105 otevřel Beerlovers Bar, kde lze ochutnat mimo jiné piva z De Dochter van de Korenaar.

Tip

Pokud nemáte s belgickým pivem žádnou větší zkušenost, představují Antverpy optimální místo, jak se seznámit s jeho základními styly.

Proč navštívit také Budapešť, Aying, Bristol nebo Edinburgh, se dozvíte v nejnovějším vydání Pivo, Bier & Ale č. 65!

ANKETA: České čepované pivo nikdy nepiješ sám

Řadu věcí jsme u nás zvyklí brát jako samozřejmost a jejich hodnotu si uvědomíme až díky události, která zpravidla proběhne v zahraničí. V loňském roce takováto situace nastala ve spojení s prodejem Plzeňského Prazdroje. Šlo o tak vysokou částku, že se nad celou transakcí nejrůznějším způsobem zamýšlela podstatná část společnosti.

Málokdo si však položil otázku, díky čemu došlo na nečekaně vysokou nabídku od společnosti Asahi. Lze najít celou řadu faktorů, ale jeden z nich bychom si měli uvědomit z pohledu celého českého pivovarnictví.

Pokud by se celá historie Plzeňského Prazdroje nespojovala s čepováním tohoto piva originální metodou, k loňskému prodeji by s velkou pravděpodobností nedošlo. Pro země, kde pivo nepatří k tradičním nápojům nebo nemá vysokou pivní kulturu, zůstává typický prodej v lahvové formě. Čepované zde najdete také. Ale budete za něj utrácet několikanásobek naší tradiční ceny, pokud nemá výtoč a není správně ošetřené?

Tradice piva na čepu

Z pivních velmocí se k lahvovému pivu hlásí Belgie. Skleněná lahev zde totiž slouží jako součást výrobního procesu a hraje nezastupitelný význam při dokvašování piva. Nejlepší belgická piva proto v sudu nekoupíte. Hledání důvodů, proč je trh v USA, ale také v Mexiku nebo Kanadě postaven především na lahvích a plechovkách, je složitější, ale čepování piva v těchto zemích nehraje takovou roli jako u nás, v Bavorsku, dalších částech Německa, Anglii nebo také v Irsku, Rakousku a v Nizozemsku. První tři země můžeme prohlásit za kolébky čepovaného piva, další tři jim zdatně sekundují. Anglie zachovala tradiční přístup k nalévání piva do sklenice v podobě ručního pumpování pípou v podobě páky. Cask ale ani jinak čepovat nelze, pokud chceme zachovat jeho chuťový charakter i způsob servírování bez vysoké pěny. V Bavorsku nebo na dalších místech v Německu s mimořádně vysokou pivní kulturou (Kolín nad Rýnem, Düsseldorf) se zachovává stáčení piva do sklenice nebo kameninového džbánku přímo z transportního sudu. Bayrischer Anstich se stal symbolem zahájení jakéhokoli pivního festivalu. Nic na tom nemění skutečnost, že komercionalizace pomalu, ale jistě vede k tomu, že se používá KEG obložený dřevem nebo v lepším případě se do sudu místo vysmolení vloží fólie z umělé hmoty. Od bavorského sládka se mimo jiné požaduje, aby zajistil, že při tomto způsobu čepování bude mít pivo optimální říz, aniž by se používala tlačná média. Ta jsou naopak typická pro čepování českého piva. Bylo by velmi prospěšné se vrátit do minulosti a rozkrýt, jak se historicky čepování našeho ležáku vyvíjelo a jak si tento způsob osvojovali v místech, kde vznikaly napodobeniny českého ležáku. Výčepní stolice na čepování piva se v Čechách objevují s nástupem průmyslové revoluce. Samozřejmě se stejně jako v Bavorsku používalo stáčení přímo ze sudů i skutečné točení kolem tak, aby došlo k vytlačení piva do sklenice. Důležitější než některé technické detaily zůstává skutečnost, že díky citlivému dosycení v pivnici dosáhneme potřebného řízu. Ten má osvěžující efekt a ležáku mimo jiné dává rozměr čerstvého a příjemného společenského nápoje. Tím se konzumace ve společnosti kvalitativně liší od pití piva doma, kde si jej člověk sám nalévá z lahve.

Pivo jako životní styl

Čepování českého piva představuje zážitek. Málokde na světě je však tak dostupný a mistrovsky zvládnutý jako v Čechách. Navíc stále zůstává v našich rukách. To však neznamená, že o něj nemůžeme přijít. Poměr prodeje v posledních letech již převážil ve prospěch lahvového piva. Pokud dojde v tomto roce z nejrůznějších důvodů na zavírání výčepů, hospod a restaurací, ztratí tento fenomén české pospolitosti své postavení. Pomalu a jistě se dostáváme do stejné situace, v jaké se ocitli milovníci anglického ale před založením hnutí CAMRA. Na rozdíl od nich však nehovoříme pouze o chuti a vůni piva, ale o našem životním stylu. O rozhovorech v pivnicích a rovnostářství všech, kteří usedli kolem jednoho stolu. O víkendových setkáních s dalšími majiteli chalup, na které se během týdne těšíte. O hospodu jako místo, kde se mnohdy vyřeší řada věcí, nebo pouze podaří zapomenout na starosti všedního dne. Proto časopis Pivo, Bier & Ale vyhlašuje kampaň s názvem České čepované pivo nikdy nepiješ sám.

Anketa:

  1. Čím vás přitahuje čepované pivo?
  2. Je pro vás v hospodě důležitější rozhovor s lidmi, nebo pití piva?
  3. Co by nejvíce prospělo zachování čepovaného piva v České republice?

 

Václav Berka – Plzeňský Prazdroj, a. s.

  1. Čepované pivo je úžasný nápoj, který v sobě snoubí mistrovství sládka a pana výčepního. Ne nadarmo naši předci říkali, že „sládek pivo vaří a hostinský ho dělá“. Když je pivo skvěle ošetřeno a štamgasti slastně pomlaskávají, blahořečí i sládka. Správný „Pan výčepní“ ví, jak dobře ošetřit pivo ve sklepě, jak zajistit jistotu pivních trubek a pivního skla. A když pak nastane ta symbióza, při které sládek uvaří skvělé pivo a „Pan výčepní“ ví, jak se k němu chovat, a svým umem při čepování a servírování ohromí hosta, tak to je přesně ta chvíle, kvůli které nedám na pivo dopustit. Správná česká hospoda, to je „Betlémská kaple, ve které se každý host stává tím, kým býval, nebo chtěl by být,“ jak napsal Bohumil Hrabal, a my se musíme snažit, aby tomu tak bylo.
  1. Pivo je společenský nápoj, který spojuje lidi a to je na něm krásné. Když přijde host do hospody a přisedne si k někomu cizímu u stolu, rozproudí se zpravidla za chvíli živá diskuze.Nutnou podmínkou je, že to pivo musí být výborné, protože když jednomu z nich pivo nechutná, změní buď značku, nebo hospodu a to rozhovor mezi nimi obvykle končí. Pokud ale pivo není kvalitní a jeho konzumace je pouhým doplňováním hladiny alkoholu, je zpravidla stejně kvalitní i ten rozhovor.
  2. Zachování čepovaného piva je hodně těžký úkol, a když to vezmu ze strany pivovarů, tak vidím cestu v rozšiřování portfolia piv takových, která lze koupit jen v hospodách, a podle možností v podpoře aktivit, které organizují samotné hospody. Z pohledu majitelů hospod – ti musejí mít takovou nabídku produktů (nápojů a jídla) a dalších aktivit, že před dveřmi jejich hospody se budou dělat dlouhé fronty. No a nakonec je řada na nás spotřebitelích, kteří do těchto hospod budeme chodit. Takže ruku na srdce, rezervy jsou všude kolem nás a milovníci skvělého čepovaného piva do hospody chodí nejen kvůli němu, ale i kvůli lidem, starým i novým přátelům, skvělému výčepnímu, který může být kamarádem i rádcem. Ale hlavně musí hospodou stále znít hrabalovské „Pane vrchní, panenkomarjá, co jste mi to přinesl v tom půllitru za krásu!“

 Adam Matuška – Pivovar Matuška, Broumy

  1. Čepované pivo mě baví v tom, že pokaždé může být načepováno jinak. Vždy záleží na zručnosti a umu pana výčepního, který může vyšperkovat a dokončit práci sládka, nebo ji naopak velmi poškodit. Samozřejmě mám rád pouze první případ. Čepování piva považuji za řemeslo a velmi si vážím lidí, kteří ho ovládají – od skladování piva přes ošetření pivního vedení a výčepního zařízení až po samotné načepování s plynulou konverzací se štamgasty.
  2. Chutné a správně ošetřené pivo jde vždy ruku v ruce s příjemnou konverzací. Pivo je také velmi dobrým nástrojem pro seznamování. Toto obdivuji na Anglii, kde si povětšinou pro pivo musíte zajít na výčep. Pravděpodobnost, že se zapovídáte s novými lidmi „na cestě“ k výčepu či s panem výčepním při čekání na vaši pintu, je veliká.
  3. Větší zájem mladých lidí o tuto práci. Navazování na tradice a větší zodpovědnost k pivu. Za minipivovary mohu říct, že je dobře, kolik u nás vzniká nových „craftových“ barů. Ty však bohužel častěji kladou důraz na kvantitu než na kvalitu. Řada pivních barů se předhání v počtu kohoutů, ale přitom zapomínají na péči o pivo samotné, ať už jde o znalosti různých pivních stylů, čepování do správného skla či samotnou práci s pivem. Jsem přitom přesvědčený, že pokud o toto řemeslo máte zájem a provádíte ho co nejzodpovědněji a nejkvalitněji,můžete být ve společnosti velmi respektovanou osobou.

 Stanislav Bernard – Rodinný pivovar Bernard, Humpolec

  1. Čepované pivo má pro mne několik rovin. Vedle vůně a chutě čepovaného piva je to především atmosféra místa,kam si na něj zajdu, ať je to s rodinou či přáteli nebo po sportu. V restauraci či hospodě mám možnost se na chvilku zastavit, promluvit si s ostatními, pokecat… Česká hospoda je fenomén, a přestože se mnoho věcí mění s dobou,věřím, že nezanikne.
  2. Oboje je samozřejmě důležité, ale jaké by bylo pití piva, kdybychom kolem sebe neměli přátele, ty, co máme rádi? Pivo si samozřejmě dokážu dát i sám, ale prožít chvíle a emoce v kontaktu s ostatními je přece nenahraditelné.
  3. Při zavedení EET se sice daň snížila na 15 procent, ale větší snížení by pomohlo vrátit více lidí do restaurací, jistě by to znamenalo i více pracovních míst. Gastro provozovnám by velmi pomohl i návrat spotřební daně do výše z roku 2009. V roce 2010 totiž došlo k „dočasnému“ zvýšení sazeb spotřebních daní, u piva to bylo o 33 procent. Zařídil to Eduard Janota v úřednické vládě Jana Fischera se slibem, že je to pouze na období překlenutí krize. Dnes v době konjuktury se ovšem nic nezměnilo.

Petr Kaluža – Primátor Náchod

  1. Správně ošetřené a umně načepované pivo je prožitek estetický, senzorický a společenský.
  2. Kvalitní chvilku lze zažít o samotě s výborným pivem anebo s výbornými lidmi bez piva. Pakliže dojde ke spojení výborného piva a společnosti, je úspěch zaručen. Co z toho má přednost? Těžká otázka, ideální je pokusit se to spojit.
  3. Prospělo by uvědomit si, že několik posledních stovek let hospoda (a její pevná součást – čepované pivo) vytvářela, formovala a ovlivňovala naši společnost, kulturu a dějiny. Že vůči tomuto odkazu máme jistou odpovědnost. A taky je v hospodě neporovnatelně větší legrace, než může nabídnout zírání na obrazovku televize či displej telefonu.

Kompletní anketu najdete v našem časopisu č. 65!

Tim Webb objevil pro svět belgické pivo, ale zajímá ho i český ležák

Tim Webb patří k předním osobnostem světové pivní scény. Respekt si získal především svými knižními publikacemi, z nichž ta patrně nejslavnější spatřila poprvé světlo světa v roce 1992. Byla to kniha Good Beer Guide Belgium a Timovi vynesla potlesk za to, jak důstojně navázal na legendárního Lovce piv Michaela Jacksona a vrátil Belgii na pivní mapu světa. Průvodce dobrými pivy Belgie už se dočkal sedmého vydání a my jsme se sešli dost krátce poté, co bylo na trh uvedeno sedmé vydání další Timovy knihy, The World Atlas of Beer, na které spolupracuje od počátku s Kanaďanem Stevem Beaumontem.

 

Máte se Stevem stejné názory na pivo?

Jistě, máme stejný pohled na život, jinak by to ani nešlo. Od začátku bylo jasné, že nejde o jednorázovou věc, plánovali jsme rovnou i druhé vydání… Poprvé ta kniha vyšla roku 2012 a my oba jsme si říkali, že se nám povedla dobrá práce, i když zároveň by mohla být i o hodně lepší. Takže jsme zvažovali další vydání na rok 2014, ale nakonec bylo všechno rychlejší a na podzim 2016 vyšlo už šesté. Se Stevem jsme opravdu blízcí přátelé, bavíme se spolu, i když některé věci děláme každý jinak. A někdy ani nechápeme,proč.

Čím se od sebe nejvíc lišíte?

Jeho především zajímají chutě. Ochutnává a pak dokáže přesně popsat v pivu všechny chuťové odstíny. A je velmi dobrý v párování piva s jídlem.

V čem jsi dobrý ty?

Ha ha ha… Já v pivu cítím jeho politiku.

Prosím?

Ale ano. I když to kromě mě skoro nikdo nechápe, je to tak. Jeho politiku, jeho smysl. Zkrátka dokážu v pivu vidět, jaké by mělo správně být a jestli se mu daří naplňovat to, co se od něj očekává. My oba se Stevem poznáme, jestli je pivo dobře uvařené, jestli splňuje podmínky svého stylu. Jestli ho sládek vařil spíš pro vlastní potěšení a zábavu, jako poťouchlost nebo provokaci, nebo se snažil o líbivé pivo pro masového konzumenta. Jestli to pivo koresponduje s aktuální módou a trendy, nebo je úplně mimo. Ale já umím také říci, proč tu to které pivo vlastně je.

Takže hledáš smysl toho piva, jeho roli ve světě?

Ano, myslím, že tak to je.

Kolik zemí jsi navštívil a jaké pivo tě tam zaujalo nejvíc?

Byl jsem zatím v 82 zemích a tak v sedmdesáti z nich pil místní pivo. Odhadl bych,že jsem ochutnal i pivo z dalších třiceti zemí. Mám rád sládky, kteří vaří velmi kvalitní a zajímavé pivo v těch nejméně příznivých podmínkách. To je třeba Svalbard Bryggeri na Špicberkách, kde se velmi dobrý ale vaří 300 km od severního pobřeží Norska, nebo Port Rexton na Newfoundlandu, kde si mladý pár pořídil pivovar čtyři hodiny jízdy autem do nejbližšího města, a přesto vaří nejlepší pivo v celé provincii. Restaurační pivovar Flying Dodo na Mauriciu, 2500 km od afrického pobřeží, zase nabízí vynikající piva v německém stylu a pořídili si skleněnou varnu, aby mohli místní při posezení u piva pozorovat, jak to vše probíhá. Nebo byl zajímavý Vietnam. Tam je v Ho Či Minově Městě Hoa Vien, jeden z mnoha brewpubů,které vaří pivo v českém stylu, ale tak dobrý, že může fungovat i jako český honorární konzulát.

Není jedním z důvodů, proč se nezabýváš v první řadě anglickými pivy, tvoje láska k cestování?

Ano, moc rád cestuju. A pivo je k tomu stejně dobrý důvod jako každý jiný. Cestování za určitým stálým tématem znamená, že si vybuduješ nejen dobrou znalost toho oboru, ale také okruh přátel a informátorů, který ti všude zajistí milé přijetí. Ale to není ten jediný důvod. Britská pivní scéna je dnes velmi smutná.

Celý obsáhlý  rozhovor s Timem Webbem najdete v aktuálním čísle našeho magazínu!

Vítězové České a moravské pivní koruny 2017!

Pivo Bier Ale EXPO 2017 je již za námi a my vám přinášíme aktuání seznam vítězů České a moravské pivní koruny pro rok 2017!

Ve dnech 23. – 24. února proběhl v Praze 2. ročník soutěže pivovarů o České a moravské pivní koruny a premiéra soutěže o Certifikát pro export.

(Rozsáhlé fotogalerie nalezenete na našich facebook stránkách https://www.facebook.com/pivobierale/ !)

16904822_1604849369541923_2274596517993272499_o

Zúčastnilo se 76 českých a moravských pivovarů, které dodaly celkem 248 vzorků sudového i lahvového piva. Ve čtyřech porotách (Profesionální, Mezinárodní, Prodejci piva a Média) zasedlo celkem 41 porotců. V pátek 24. února se zástupci pivovarů dozvěděli, zda byli natolik úspěšní, aby dosáhli na některou z korun. Bylo to 29 pivovarů v národní soutěži a 11 v mezinárodním klání o Certifikát pro export.

 

16826180_1604842396209287_2124837371108841910_o

 

Soutěž zná své vítěze. Jaké konkrétní umístění ale jednotlivé vítězné pivovary získaly, to se dozví až při předání Zlatých, Stříbrných a Bronzových pivních korun, jen se stane součástí slavnostního vyhlášení Výročních cen České a moravské pivovarnické akademie, které proběhne 20. dubna 2017 v  Břevnovském klášteře na Praze 6. Vstup na slavnostní vyhlášení je pouze pro zvané hosty.

Vítězové soutěže o České a moravské pivní koruny – Certifikát pro export:

Pivovar Clock, Potštejn

Pivovar Hubertus, Kácov

Pivovar Matuška, Broumy

Pivovar Mazák, Dolní Bojanovice

Pivovar Nymburk

Pivovar Podlesí

Rodinný pivovar Zichovec

Rodinný pivovar Bernard, Humpolec

Tradiční pivovar v Rakovníku, Rakovník

Únětický pivovar, Únětice

Wild Creatures, Mikulov

 

16903513_1605006099526250_9082723780703649709_o

 

Pivovary, které získaly zlatou, stříbrnou nebo bronzovou korunu v soutěži České a moravské koruny 2017

Akciový pivovar Dalešice

Beer Factory, Plzeň

Břevnovský klášterní pivovar Sv. Vojtěcha, Praha

Měšťanský pivovar v Poličce, Polička

Pivovar Monopol, Teplice

Pivovar Nachmelená Opice, Krnov

Nová Sladovna, Opava

Zámecký pivovar Frýdlant

Pivovar Clock, Potštejn

Pivovar Hostomice pod Brdy

Pivovar Krušnohor, Kraslice

Pivovar Litovel

Pivovar Matuška, Broumy

Zámecký pivovar Mayzus, Chotoviny

Pivovar Mazák, Dolní Bojanovice

Pivovar Modrá hvězda, Dobřany

Pivovar Permon, Sokolov

Pivovar Poutník, Pelhřimov

Pivovar Primátor, Náchod

Továrna Pivovar, Slaný

Pivovar Velké Popovice

Pivovar Zhůřák, Zhůř

Pivovarský dvůr Zvíkov

Rodinný pivovar Bernard, Humpolec

Rodinný pivovar Zichovec

Staročeský pivovárek Dobruška

Pivovar Trilobit, Praha

Únětický pivovar, Únětice

Slavkovský pivovar, Slavkov

 

Konkrétní ocenění (zlaté, stříbrné nebo bronzové koruny) budou zástupcům pivovarů předána během slavnostního večera u příležitosti Výročních cen české a moravské pivovarnické akademie. 

Bližší informace na www.pivobierale.cz

Pivo Bier Ale EXPO 2017

Česká republika zažívá živelný nárůst počtu pivovarů, jejichž počet poroste i v následujících letech. Na nasyceném trhu se však postupem času dobře uplatní pouze profesionálně vedené značky. Zároveň však pociťujeme propad prodeje sudového piva, úbytek pivnic a hospod, stejně jako menší uplatnění piva v gastronomii, než jak se prosazuje například v Německu nebo Belgii.

Pivo Bier Ale EXPO 2017 vzniká jako oborová výstava především pro profesionály z oboru pivovarnictví, sladařství, chmelařství, dodavatelů pivovarskému průmyslu, ale také pohostinství gastronomie, hoteliérství a turistického ruchu. Jde nám o setkání majitelů pivovarů, sládků, ale také prodejců piva, majitelů hostinců i restaurací, penzionů i hotelů a zastupitelů.

Protože většina prostoru bude věnována českým firmám, chceme, aby prezentovala pivovarnictví do zahraničí.

Souběžně s Pivo Bier Ale EXPO 2017 se uskuteční degustační soutěž o nejlepší české pivovary České a moravské pivní koruny 2017 včetně slavnostního vyhlášení 24. 2. 2017 a Pivo, Bier Ale zimní Session, kde bude možné ochutnat v čepované a lahvové verzi především nejlépe hodnocená česká piva ze soutěže České a moravské pivní koruny 2017. Návštěvníci výstavy budou mít v ceně vstupenky zahrnuty vzorky piv pro porovnání vaření dekokcí a infuzí, různých způsobů filtrace a českých a zahraničních ležáků.

Pavel Borowiec, ředitel výstavy

Základní informace:

Termíny a ceny vstupného:

Pivo Bier Ale EXPO 2017

  1. 2. až 25. 2. 2017 (čtvrtek až sobota) 13,00 až 18,00 hodin pro veřejnost
  2. 2. až 25. 2. od 10,00 až 13,00 pro návštěvníky s pozvánkou od firem.

Výstavní sály a foyer Kongresového centra hotelu Olšanka v Praze

Cena vstupenky na Pivo Bier  Ale EXPO 2017

v předprodeji 265 Kč v místě konání akce 295 Kč

Vstupenky koupíte přes portál GoOut.cz

Vstupenka zahrnuje 10 poukazů na ochutnávku piv, 3 poukazy na trojúhelníkový porovnávací test,

přihlášku do znalostní soutěže o věcné ceny a jeden výtisk časopisu Pivo, Bier & Ale zdarma.

logo české pivní koruny_long 2017

České a moravské pivní koruny 2017

Degustační část 23. 2. a 24. 2. (čtvrtek až pátek) 9,00 až 12,00

Uzávěrka přihlášek posunuta do 20. února 2017

Vstup pouze pro zvané účastníky degustace.

Kongresový sál a VIP salonky hotelu Olšanka

Slavnostní vyhlášení České a moravské pivní koruny 24. 2. 19,00 až 23,00

Vstupenky se sezením u stolů přijdou do prodeje 10. února 2017

Pivo Bier Ale zimní Session 2017

  1. 2. až 25. 2. 2017 (čtvrtek až sobota)

13,00 až 18,00 pro návštěvníky výstavy Pivo, Bier Ale EXPO 2017 v ceně vstupného.

19,00 až 23,00 pro veřejnost

Kongresový sál, VIP salonky, foyer a

Vstupenky na Pivo Bier Ale zimní Session příidou do prodeje 10. února 2017

Počet vstupenek je limitován kapacitou kongresového centra.

Adresa hotelu: Hotel Olšanka Táboritská 23/1000 Praha 3

Telefon +420 267 092 202 www.hotelolsanka.czInformace: www.pivobierale.cz

Výstava se skládá z tematických expozic v dvanácti sálech a saloncích

Orientační plán výstavy Pivo Bier Ale Expo 2017

Hlavní sál  – technologie výroby piva

Kongresový sál – ochutnávky piva, výčepní zařízení, pivní sklo

Foyer kongresového sálu –  marketing

salonky Brno – pivní lahve, logistika a marketing

sál Ostrava – stavba pivovarů, sanitace

sál Plzeň – senzorické posuzování piva, laboratorní přístroje, certifikace,

sály Praha – suroviny slad, chmel, kvasinky, České pivo, srovnávací ochutnávka piv

Olšanka plánek FB

České a moravské pivní koruny 2017

Očekáváme účast více než 100 předních českých a moravských pivovarů. Jejich přihlášení není ničím limitováno. Ceny se udělují ve třech kategoriích. Více jak 75 porotců bude hodnotit sudová i lahvová piva. Vzorky sudového piva bude možné ochutnat během výstavy.

Degustace jako zážitek

Mezinárodní degustační soutěž Brussels Beer Challenge vznikla v roce 2012. Ačkoli má přímo v názvu hlavní město Belgie, konala se v něm teprve podruhé. Druhý ročník totiž hostilo město Lutych, třetí Lovaň a čtvrtý Antverpy.

Jaký k tomu byl důvod? Organizátoři nechtěli vytvořit jednu z dalších soutěží, ale především událost, která zosobňuje nezaměnitelnou kulturu výroby a pití piva v Belgii. Během pěti let se jim to skutečně podařilo.

V žádné jiné porotě evropských soutěží nenajdete tak vysoký počet autorů knih o pivu, šéfredaktorů časopisů na toto téma nebo erudovaných pivních sommeliérů. Prakticky každý z osmdesáti porotců má za sebou vydání publikace nebo řady článků pro tisk. Převážná většina dokáže pivo prezentovat pro veřejnost na veletrzích, festivalech nebo i vlastní akcích.

Hodnocení piva v belgickém stylu

Thomas Costenoble a Luc De Raedemaeker, kteří soutěž vytvořili, proto připravili pro porotce odlišný program, než na jaký jsou zvyklí na soutěžích World Beer Cup nebo European Beer Star. Jestliže tam absolvujete během dne řadu kol, v Bruselu došlo pouze na jedno nebo dvě. Degustace však byly opravdu náročné a složené z nezvykle vysokého počtu vzorků. Jestliže v jiných soutěžích počet vzorků dosahuje maximálního počtu deseti, na BBCH 2016 jsem absolvoval kolo, kde jich bylo 24 respektive 27.

Obecně panuje názor, že počet piv, který jsou pro soudce v porotě únosný, se pohybuje mezi třiceti až čtyřiceti za den. Naprosto souhlasím s tím, že vyšší počet se objevit může, ale porotce již ztrácí schopnost precizně hodnotit. Navíc existuje podstatný rozdíl mezi prvním kolem, kdy člen poroty vyřazuje problematická piva s cizí vůní nebo chutí, a kolem finálovým, kde nejenom posuzuje kvalitu jednotlivých vzorků, ale také je navzájem porovnává. V Bruselu finálové kolo znamenalo tedy podávání nových vzorků. Žádný z porotců samozřejmě nezapře zemi, odkud pochází, a styly piva, na nichž vyrostl. Jestliže se však během tří dnů setkáte pouze s pěti kategoriemi, předpokládá se, že máte hlubokou znalost všech mezinárodně uznávaných stylů. Minimalisticky pojatý počet degustačních kol má jeden zásadní efekt. Průběh degustace se vám doslova vryje do paměti. Mimo jiné i proto, že na rozdíl od jiných soutěží dostáváte ke každému pivu samostatný protokol, kde je uvedeno vaše jméno, a část hodnocení si může přečíst přihlašovatel hodnoceného vzorku. V mém případě došlo na pale ale modern saison, irish red ale, barely wine, old style gueuze-lambic a english IPA. U tří posledních se jednalo o finálové kolo.

Jestliže se mne někdo s odstupem času zeptá, co pro mne Brussels Beer Challenge znamenala, tak první co si vybavím, bude rozhodování o třech nejlepších pivech stylu old style gueuze-lambic. V tomto směru soutěž v Bruselu splnila svůj záměr dokonale.

Původní a nové styly piva

Kladem vysokého počtu vzorků zůstává možnost maximální koncentrace a příležitost porovnat opravdu reprezentativní výsek nabídky na trhu. Určitý konflikt přichází s tím, že hodnotíte piva vařená na různých kontinentech a pro různé kontinenty. V případě barley wine se to projevovalo výrazným rozdílem intenzity sladkých chutí, u pale ale i IPA použitím odrůd nových aromatických chmelů, které se výrazně liší od odrůd z minulého století. Úkolem porotce zůstává je odlišit, správně zařadit a popřípadě odmítnout. Podstatný význam soutěží vidím právě v tom, že pomáhají příznivcům piva v orientaci mezi původními a novými styly. Tím spíš, když se uskutečňuje v Belgii, která se může pochlubit řadou vlastních autentických stylů. Úroveň jednotlivých vzorků byla spíše průměrná s tím, že v každé kategorii bylo možné najít okolo šesti piv, která aspirovala na ocenění. Největším problémem hodnocených piv byla problematická vyváženost. Týkala se vztahu vůní a chutí, chutě a doznění piva, zbytečného překrývání jedné složky druhou. Sladké bomby střídaly v ústech návaly hrubé hořkosti. Stylově čistá piva byla poměrně vzácná, ale řada vzorků byla pitelná. Výjimku pro tvořil styl pale ale modern saison, kde se pitelnost a vyváženost hledala obtížně. Problém zůstává, že pivovary nejsou příliš ochotné uvádět, že jim jde právě o novou variaci stylu.

Česká stopa

Českým pivovarům, které mají exportní ambice, mohu účast v dalších ročnících této soutěže jednoznačně doporučit. Piva se dělí do osmi základních kategorií. Zahrnují celkem 71 stylů. Mezi pale ale, red ale, dark ale, pšeničnými pivy a kategorií stout/porter najdete i ležák. Obsahuje 13 stylů, z nichž čtyři mají charakteristiku jako pilsner. Kromě českého zde najdete také německý, americký a mezinárodní. Pro tmavý ležák je pouze jeden styl. Zvláštní styl je například chmelený ležák. Poslední dvě kategorie tvoří ochucená a speciální piva, kam patří kromě barley wine, brut beer, hybrid, klasický style gueuze-lambic, další kyselá piva a kupodivu i winter ales. Cena za poplatek k přihlášení vzorku do soutěže činí 160 až 170 EUR. Pořadateli se zasílají tři lahve o velikosti 0,5 l nebo 6 lahví pokud je jejich objem nižší. Organizátoři pravidelně zveřejňují počet přihlášených vzorků z jednotlivých zemí. Dominuje domácí Belgie, USA a Itálie. Pokud se Česká republika ocitla v posledních letech v kategorii „Ostatní“, tak to svědčí o tom, že se u nás šetří na naprosto nesmyslném místě.

Tradiční klasika i provokující současnost

Degustací, která zpravidla končí v jednu hodinu odpoledne, však program porotců nekončí. Každý den se nabízí příležitost navštívit pivovary, kde se konají odborné exkurze s poměrně dlouhými prezentacemi a ochutnávkami piv. Letos jsme například v pivovaru Lindemans dostali vzácnou možnost porovnat čepovaný lambic z dřevěných sudů a kovových tanků, kam se přidávají dřevěné špony. Kdo chtěl, využil možnost „vidět“, co se s mladinou pro lambic stane na štoku, kterou má tento tradiční pivovar v těsném sousedství prostor čtyřnádobové varny. Večeře v podobě menu, kde každé jídlo od předkrmu až po dezert bylo pečlivě párované s jídlem, potvrdila, že belgické pivo nabízí pro

snoubení s pokrmem nespočet variací. V kontrastu s tradičním pivovarem vyzněla návštěva jednoho z nejrespektovanějších bruselských pivní barů Chez Moeder Lambic Fontais. Nikdo nerezervoval místa, takže jsme se ocitli v naprosto přeplněné moderní pivní kavárně s velmi tolerantní atmosférou pro ochutnávání nejrůznějších pivních stylů. Tlačenice u baru nikomu nevadila, protože k takovýmto podnikům v hlavním městě Belgii neodmyslitelně patří.

Velice pestrý program v kombinaci s pečlivě přípravou degustací dělá z belgické soutěže silný zážitek spojený s konkrétním místem. Je radost se jí zúčastnit.

Pavel Borowiec

Když se císař stane hospodským

 

Na rakouském panovnickém dvoře se vždy konala řada slavností a zábav, ale jejich velkolepost vrcholila v době baroka. Tehdy si získaly velkou oblibu takzvané Velké hospody, kde se na jednu noc císař s císařovnou se stali hostinskými.

Samozřejmě ani jeden z nich neběhal do sklepa pro džbány s  vínem a  pivem ani neutíral stoly. Jak vzpomíná očitý účastník J. B. Küchelbecker roku 1730: „Při téhle záležitosti se užije hodně legrace. Císařská Výsost jde příkladem, když prochází mezi stoly v převlečení za hostinského a od začátku do konce zvedá náladu tancem a jinými kousky.“

Vzhůru do podzámčí

Tato oblíbená kratochvíle zvaná dříve německy Wirthehaus nebo Würthschafft, dnes Wirtschaft, byla populární poměrně dlouho a  tradičně nesla název U Bílého orla nebo U Černého orla, což mělo připomenout habsburský znak. Poprvé je zaznamenána na počátku 16. století. Tehdy šlo o taškařici, která se konala na masopustní úterý a měla podobu „bohaté merendy“, kde víno teklo proudem. Zábava po půlnoci vyvrcholila maškarním bálem, někdy ji zakončil ohňostroj. Dvořané se museli povinně dostavit v kostýmu, který jim o několik dní dříve určil los, stejně jako taneční partnerku. Té musel kavalír pořídit úbor na vlastní útraty a darovat jí ho. Hospody bývaly tematicky různě laděné, takže hosté představovali buď selské páry na vesnické veselce a  měli na sobě variace lidových krojů, nebo jindy byli zástupci různých národů včetně exotických Turků nebo mouřenínů, jindy rolníci a vesničané nebo řemeslníci a  trhovci. Tak na jedné „krásné a nákladné hospodě“ roku 1682 patnáct dvorních dam ovdovělé císařovny vybudovalo opravdové tržiště, kde v  jednotlivých vyzdobených stáncích prodávaly cukr, zvěřinu nebo ovoce. Jak podotýká pamětník, „nakupovaly i císařské Výsosti, ceny byly velmi nízké…“

Večírek pro cara

Jenže masopust je jednou do roka a Velké hospody byly tak oblíbené, že se často konaly i při dalších významných příležitostech. Takovou byla třeba návštěva cara Petra I. ve Vídni v červenci 1698. Na jeho počest se v zámku Favorita konala opravdu velkolepá Velká hospoda. Car sice dorazil do města inkognito, ale jeho doprovod 60 vozů nešlo přehlédnout, také oslovení „Petře Michajloviči“, které vyžadoval, bylo jen formální záležitostí. Zato carovi umožňovalo mnohem uvolněnější chování, než by přísná španělská etiketa dodržovaná u dvora jinak povolovala.

Losy byly tentokrát rozdány zvlášť nemilosrdně, takže například arcivévodkyně Josefa šla převlečená za žida, saský vévoda za indiána, hannoverský princ za otroka a sám car za fríského sedláka. Každý se musel chovat, jak nejlépe podle své role dokázal. Po tanci následoval velkolepý banket až do čtvrté hodiny ranní. Císař i car se prý bavili tak dobře, že zůstali mezi posledními hosty: „Posledně jmenovaný přitom velmi vydatně tančil, dámy roztáčel osobitým stylem, který mu ale slušel, a  projevoval veselost a dobrou náladu.“ Toho večera se podle pamětníka v hospodě císaře Leopolda I. „velice hodně pilo“ a  během maškarní- ho plesu některé páry „slavily v zahradě svatbu“. Jinou památnou slavností byla „česká venkovská veselka“ pořádaná císařovnou Marií Terezií o 45 let později. Losem vybrané páry tentokrát musely také předvést několik českých tanců. O ní i všech dalších dvorních slavnostech zevrubně referovala nejen diplomatická korespondence, ale také soudobý tisk, a tak se vcelku zákonitě obliba těchto lidově laděných Velkých hospod rozšířila i na další evropské dvory. Nicméně prvotní myšlenku povýšení hospodské atmosféry na nejvyšší reprezentační úroveň našim panovníkům už nikdo neupře.

U bílého orla otevřeno zas,

Hosté hleďte přijít včas.

Lepší hostinský na světě není,

Otevře spíž, kuchyň i sklepení,

Zadarmo je všechno občerstvení!

Můžete zpívat, tancovat, hrát a pít,

Jen špatnou náladu hleďte v šatně odložit!

(Nápis nad vchodem do císařské „Hospody“)

 

Marcela Titzlová

European Beer Star 2016: Přihlášeno rekordních 2013 vzorků

 

Na předměstí Mnichova se 6. a 7. října uskutečnilo finálové kolo největší evropské degustační soutěže. V posluchárnách prestižní vysoké školy Doemens Academy hodnotilo pivo 15 komisí složených ze 124 porotců ze třiceti států. Nechyběli mezi nimi ani naši zástupci Ivan Chramosil, Jiří Plevka mladší, Rostislav Zagora a Pavel Borowiec. Degustační poroty posuzovaly 2013 vzorků v 57 kategoriích s tím, že čtyřicet procent pivovarů tvoří domácí německá a šedesát zahraničních včetně českých a slovenských.

Čtenáři našeho časopisu mají možnost ochutnat vítězná piva ve všech kategoriích 8. listopadu v hale 9 výstaviště v Norimberku, kde bude probíhat veletrh BrauBeviale 2016. Sledujte znalostní soutěž v čísle 62 a budete mít možnost získat vstupenku na zdarma.

Výsledky vyhlásí organizátoři 9. listopadu 2016 a náš web přinese ze slavnostního vyhlášení online přenos.

Na fotografii zprava: Dr. Wolfgang Stempfl, ředitel Doemens Academy, Oliver Dawid, výkonný ředitel Private Brauereien Bayern, který je hlavním pořadatelem soutěže a Sebastian Wedekind, manažer European Beer Star a Private Brauereien Bayer

Bez řemeslníků, co vytváří hodnoty, to nešlo a nejde

10 otázek pro RNDr. Miloše Vystrčila, senátora za obvod Jihlava

původní rozhovor pro web Pivo, Bier & Ale

Senátor Miloš Vystrčil žije celý život v Telči. Jedno z našich nejkrásnějších měst najdete na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO spolu s Poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře nedaleko Žďáru nad Sázavou a Třebíče. Žádný kraj v České republice se nemůže pochlubit takovým počtem zapsaných míst v prestižním seznamu celosvětově respektovaných památek jako Vysočina. Přesto se paradoxně nezdá být z hlediska turistického ruchu v centru pozornosti.

Co pro vás osobně znamená město Telč?

V Telči od narození žiji, v Telči žili a podnikali moji předkové, v roce 1858 tady můj prapradědeček Josef Vystrčil první zakládal kotlářskou dílnu. Z Telče pochází moje manželka. Telč mě také naučila, že samotná krása a výjimečnost nemusí nic znamenat, pokud nedokážete  spolupracovat s dalšími lidmi, městy nebo obcemi a pokud vám chybí pokora.

Jaký význam v historii měst jako Telč, ale také Dačic, Slavonic sehrál rozvoj řemesel a jak ovlivnil úroveň života?

Rozvoj řemesel byl pro města zásadní. Nakonec, jak jsem již naznačil, můj prapradědeček byl kotlář a mědíkovec. Jako jeden z mála uměl ve své době spojovat různé kovy. Později jím založená firma Josef Vystrčil a syn vyráběla i zařízení pro pivovary. Tam, kde pracovali a žili dobří řemeslníci, tam města žila a prosperovala. Následně se dařilo i obchodu a službám. Ale bez těch, co vyrábějí, co vytváří hodnoty, to nešlo a nejde.

Jak by měl stát podporovat zachování tradičních řemesel a jejich spojení s konkrétním místem a regionem?

Skoro mám chuť napsat, že pro začátek by úplně stačilo, kdyby řemeslníkům stát přestal házet klacky pod nohy a nezatěžoval řemeslníky a další živnostníky zbytečnou administrativou a povinnostmi. Řemeslník nebo obecněji živnostník je zvyklý se postarat o sebe a o svoji rodinu sám, bez pomoci státu. Pokud by stát chtěl řemesla a řemeslníky podpořit, potom by pomohlo nastavit lepší podmínky pro výchovu učňů, především ve vazbě na existující potřeby jednotlivých oborů.

Naši předkové se v minulosti o sebe dovedli postarat a zanechali na řadě míst unikátní dědictví v podobě architektury nebo technologií. Jak vnímáte současnou atmosféru a prostředí pro rozvoj řemesel a podnikání?

Trochu jsem to již naznačil. Někdy mi připadá, jako by živnostníci včetně řemeslníků byli současnou vládou vnímáni skoro jako paraziti. Přitom je to právě střední stav, který dlouhodobě stát nezatěžuje, rychle se přizpůsobuje novým podmínkám, poskytuje nezbytné služby a vytváří významné hodnoty. Snaha je nahradit zaměstnanci a upřednostňovat velké firmy je hloupá a pro naše hospodářství, prosperitu a nakonec i společenskou stabilitu v naší zemi škodlivá.

Časopis Pivo, Bier & Ale vyhlásil v Senátu parlamentu České republiky během semináře Význam pivovaru v životě obce, města a regionu výsledky hlasování na téma Sedmero divů českého pivovarnického světa. Dva z nich se nacházejí v kraji Vysočina. Akciový pivovar Dalešice a Rodinný pivovar Bernard v Humpolci. Stejně jako u světového dědictví UNESCO se žádná jiný kraj v Čechách nebo na Moravě nemůže pyšnit podobným primátem. Každé z těchto míst má genius loci. Lze pro výběr těchto míst najít i exaktní vysvětlení?

Za úspěchy zpravidla vždy stojí konkrétní lidé. Platí to také pro Rodinný pivovar Bernard i Akciový pivovar Dalešice. Když se spojí odvaha, pracovitost s tradicí a kouzelnou atmosférou daného místa, potom je šance, že vznikne něco výjimečného. Na Vysočině máme to štěstí, že kouzelných míst máme možná více než jinde. Humpolec i Dalešice měly navíc štěstí, že přišli lidé, kteří se nebáli riskovat a přitom měli i dostatek fortele i schopností kouzelné prostředí, do kterého přišli, využít ve prospěch úspěchu svého podnikatelského záměru.

Seminář Význam pivovaru v životě obce, města a regionu pořádal Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, kde působíte jako předseda. Jak toto téma vnímáte?

Moje zkušenost je taková, že městské pivovary se zpravidla významně podílejí na rozvoji města, zejména potom v oblasti rozvoje kulturního života a s tím souvisejícího rozvoje cestovního ruchu. Proto jsme se rozhodli rozvoj pivovarnictví zejména ve spojitosti s regionálním rozvojem území, na kterém pivovary působí, podpořit.

Značky Dalešice i Bernard patří dlouhodobě mezi absolutní českou pivovarnickou špičku. Lze označit Vysočinu jako teritorium českého ležáku?

To je asi spíše otázka pro odborníka. Asi Vás nepřekvapím, když vám jako vysočinský patriot odpovím, že se tomuto označení rozhodně nebráním.

Mohou regionální pivovary přispět k rozvoji cestovního ruchu?

Již jsem o tom psal. Ano mohou a významně. Dokladem je například Akciový pivovar Dalešice nebo různé minipivovary v hospodách a restauracích.

Rád sportujete. Která místa na Vysočině máte nejraději, pokud jde o běh nebo jízdu na kole?

Na Vysočině je krásně všude. Je těžké si vybrat. Mám rád okolí Javořice, Křemešníku, Devíti Skal. Kouzelné je okolí Slavonic s novou cyklostezkou do Rakouska. Proběhnout se dobře můžete třeba i v okolí Jihlavy.

V minulých letech jste otevřel téma porovnání investic do stezek pro cyklisty a běžce popřípadě chodce. Do prvních se investují z veřejných prostředků nemalé částky, u druhých tomu tak není. Máte nějaký koncept, jak to změnit?

Od té doby jsem o tom mluvil na různých místech několikrát. Osobně si chodím sice ne úplně pravidelně zaběhat již více než 20 let. A zejména v poslední době běžců a běžkyň skutečně nebývale přibývá. Přesto nepozoruji, že by na to byla odpovídající reakce z hlediska značení nebo alespoň vytipování jak já říkám tzv. „běhostezek“ – tedy tratí určených a vyznačených jako vhodných pro rekreační běžce. Všichni, tak nějak počítají s tím, že si ten běžec vždy nějak poradí. Ona je to samozřejmě pravda, ale spousta lidí pak naprosto zbytečně běhá po asfaltem pokrytých cyklostezkách nebo silnicích či kostkách na různých chodnících apod. a přitom může v daném městě existovat celá řada okruhů nebo cest, které by byly pro běh mnohem vhodnější. Jen je vyznačit a zanést do map. Třeba se toho jednou někdo ujme.

Ptal se Pavel Borowiec